Lada 4×4: Neměň, co funguje
I když se jmenuje jinak, klidně jí říkejme Niva. Protože název se sice mění, auto zůstává stále téměř stejné. A má své kouzlo.
Někdo by řekl, že je Lada 4×4 (aktuálně se jmenuje Lada Niva Legend) retro. Já bych spíše řekl, že je to prostě staré auto. Ale! To možná zní negativně. Tak to vůbec nemyslím. Nabízí možnost si pořídit auto, které vypadá téměř jako veterán, ale je nové a se zárukou. A to samozřejmě nejsou jediné klady, vždyť toto je legendární Niva, i když se v některých obdobích jmenuje jinak.
To, že je vzhled stále stejný, lze brát jako důkaz toho, jak byl nadčasový. Zatímco ostatní automobilky za 45 let výroby auto změní k nepoznání, Lada přidá denní svícení. Které ale není nijak nápadné, protože je řešené již stávajícími reflektory pro parkovací světla. Co je sympatický detail, tak při aktivovaném blinkru denní svícení zhasne, aby byl blinkr výraznější.
Změn je samozřejmě více, než jen denní svícení. Interiér je přepracovaný, i když má stále k modernímu pojetí auta celkem daleko. A i exteriér, i když se to na první pohled nemusí zdát. Stalo se mi však, že za mnou občas někdo přišel a ptal se, zda je to „funglovka“. Je! A pak také na to, kolik stojí, kolik žere a jak jede. A na to vše vám odpovím i zde.
Než se ale dostanu k ceně, tak něco o samotném autě – o pohon se stará benzínová jednasedmička, přední kola mají nezávislé zavěšení, je tu permanentní pohon všech kol a pomocí dvou pák možnost redukce a uzamknutí mezinápravového diferenciálu. To už ale musí být extrémní terén, který snad ani u nás nenajdeme. I když, pokud budete potřebovat přejet zorané pole, tak se tato možnost hodí.
Světlá výška 21 centimetrů, obří nájezdové úhly, hmotnost pod 1300 kilogramů a topení, které je pro ruské vozy typické – okamžité. V nové generaci na vás čekají i elektricky ovládaná přední okna, airbag (ne však tam, kde ho nejspíš očekáváte, ale na boku sedačky řidiče), systém nouzového volání, ABS a můžete mít dokonce i klimatizaci!
Tu jsem já ve výbavě neměl, díky tomu jsem neměl možnost ani aktivace vnitřního okruhu vzduchu, to mi ale nijak nevadilo. Díky elektrickému ovládání oken se dá v autě rychle vyvětrat, co jsem však zjistil, tak je klimatizace velice žádaná.
Startování probíhá otočením jednoho z klíčků vlevo pod volantem, stejně jako u Porsche. Klíčků je více, protože pro odemknutí auta je jiný a pro otevření palivové nádrže ještě další. Odemykat je však možné i pomocí dálkového ovládání, takže jeden klíč nepotřebujete. Světla nejsou automatická, je tak potřeba myslet na to, že když vjedete do tunelu, musíte rozsvítit.
Páčky pod volantem žádnou modernizací neprošly a zde na vás dýchne konstrukční stáří vozu. Nejen, že působí opravdu staře, ale ovládání dálkových světel a blinkrů dvěmi samostatnými páčkami je trochu netradiční. Pokud zase chcete ostřikovat přední sklo, tak jen ostřikujete. Na setření musíte zapnout stěrače. To ale dává celkem smysl, protože pokud máte na čelním skle nános bahne, je lepší ho nejdříve rozpustit a až pak setřít. Zadní ostřikovač už jde ale rovnou se stěračem a ovládá se tlačítkem u ovládání topení.
Základní ergonomie je ale v pořádku, volant, pedály a řadicí páka. Ta je od řidiče dost vzdálená a tak se může stát, že ze začátku automaticky sáhnete po ovládání diferenciálu či redukce. To se mi nestávalo, s čím jsem se ale setkal, tak jsem měl tendenci řadit pitím, pokud jsem měl lahev v držáku, který je na místě, kde bych očekával řadicí páku. Překvapivě to nefungovalo. Zařadit pětku vyžaduje posun z pozice, kdy máte opřená záda. Takže další věc je vlastně výhoda – sedačka nejde nastavit tak dozadu, jak by bylo ideální. Jenže kdyby byla tak vzadu, tak by bylo ještě složitější zařadit pětku.
Pokud sklopíte zadní opěradlo, tak se prostor pro sedící vpředu ještě zmenší, jelikož je potřeba vyklopit zadní sedák, který zabere pár centimetrů, které pak chybí. V klasickém uspořádání a sedačce nastavené tak nejvíc dozadu, jak to jen jde, stejně není vidět na horní části otáčkoměru a tachometru.
A víte co? Nic z toho mi nevadilo. Protože tohle auto je jiné. A vaše nároky na něj také. Vy potřebujete, aby vždy nastartovalo, topilo, jelo a projelo. A to přesně dělá. Navíc vás až nečekaně hýčká komfortem, protože podvozek toho opravdu hodně filtruje. Brzdy jsou silné. Nebýt toho hluku, dalo by se říct, že je jízda komfortní.
Hluk není ani tak aerodynamický, i když ten nejspíš taky, jen o něm nevíte. Ale výrazně skučí převodovka. Představte si, že máte zařazenou zpátečku. Tak tak nějak, ale při jízdě dopředu. To však není chyba, to je vlastnost. Je vám pak naprosto jedno, jaký příjem a kvalitu reprodukce má rádio, protože ho stejně skoro neslyšíte. A tohle byla asi jediná věc, která mi na autě trochu vadila. Vzhled mi vyhovuje, ovládání chce chvilku zvyku, ale je také bez problému. Jízda je pohodlná, terénní schopnosti bezkonkurenční. Jen ten hluk. Ale to bylo dáno spíše chybou využití.
S autem jsem totiž jezdil po silnicích. Prostě jako s běžným autem. A hlavně v Praze. Za asi deset dní, kdy jsem měl auto k dispozici, jsem se nesetkal s žádnou jinou Nivou. Přemýšlel jsem, jestli se mezi sebou zdraví, ale nakonec jsem to neměl jak vyzkoušet. V Praze působí jako zjevení a budí hodně pozornosti. To mě až překvapilo, já Nivu znám, jednu jsme měli v rodině a přijde mi to jako časté auto. Ano, na venkově to tak je, ve městě však ne. Stejně, jako na dálnici. Tam jsem také jinou nepotkal, což je celkem pochopitelné.
Dálniční jízdu samozřejmě zvládá, i 140 km/h zvládá jet, jen to není úplně ekonomické. A pocit stability také není největší. Hlučnost však není zásadní problém, ta je totiž vysoká i při nižších rychlostech.
Co se týká spotřeby, tak o té mi jeden z majitelů povídal, že je u Nivy vždy mezi nějakými 9 a 11 litry. Bez ohledu na to, jak se s ní jezdí. Já měl 9,2 l/100 km, takže jsem se držel na spodní hranici. Jistě, není to málo, na dálnici pak stoupá k 12 litrům, ale s tím se prostě musí počítat.
A cena? Na tu totiž směřovalo hodně dotazů majitelů starších generací. Tak ta je 395 tisíc. V plné výbavě stále pod 430 tisíc. Je to hodně? Je to málo? Někteří mi říkali, že kdyby to bylo do 300 tisíc, tak by jim to přišlo odpovídající. Jenže ono je potřeba myslet i na to, že toto auto nemá konkurenci. A pokud jste v situaci, kdy využijete její schopnosti, takže ideálně nějaký myslivec, případně lesník, který má 430 tisíc na nové auto do terénu, tak co vybrat? Nabízí se Duster, který poskytne více komfortu, moderních prvků a praktičnosti, v terénu se ale výrazně ztrácí a s pohonem všech kol stojí téměř půl milionu. Pak je tu Jimny, který je v terénu nesmírně schopný. Jenže také dražší, dvoumístný a vyprodaný.