Mini Countryman SE: Je libo rodinné elektrické Mini?

Mini jako rodinné auto? Jde to, příkladem je model Countryman. V tomto případě s elektrickým a silným pohonem. Dává to ale smysl?

Pro mě osobně je pravé Mini to nejmenší třídveřové. Nedávno jsem měl elektrického Coopera SE – to auto bylo zkrátka úžasné. Dělalo totiž přesně to, co člověk očekává, až tedy na práskání do výfuku. Bylo ale hlavně zábavné. Že se dozadu vejdou lidé jen nouzově a do kufru dáte batoh a bundu? No a, to tak zkrátka má být. 

Countryman je Mini, které může sloužit jako jediné auto pro rodinu. Je to ale dobře? Neztrácí tím svého ducha? Ano, ztrácí. To však neznamená, že je to auto špatné. Ono je výborné! Jen je zkrátka spíše BMW než Mini. A to vůbec není negativní věc. Zatímco Cooper SE je hyperaktivní Jack Russel teriér, Countryman SE je rozumný labrador. Pohodlně vás odveze kamkoliv a když budete potřebovat, tak má síly plno. 

Tohle auto totiž nabídne 313 koní a zrychlení je tak opravdu bleskové. Pomáhá tomu i pohon všech kol, který je zkrátka u takového výkonu potřeba, protože mít tolik síly jen na přední nápravě už je prostě moc. A na zadní… to by pro někoho mohlo být až nebezpečné. Nebo by neustále blikala stabilizace. Tady šplápnete na akcelerátor a letíte vpřed. Zrychlení na stovku je papírově 5,6 s, já naměřil 5,5. Tento výkon je ale jen po dost omezenou dobu – na 10 sekund. Jasně, tahle hodnota vám stačí na předjetí a tam se přesně výkon hodí. Ta „stabilní“ hodnota je však 272 koní a to, pokud máte naložené auto, je trochu znát. Vyzkoušel jsem to za vás. 

Ano, zde narazíme na to, že mít benzínovou verzi, tak toto řešit nemusíte. Tam je prostě nějaký výkon a s tím můžete počítat. Tady je to trochu komplikovanější. Nutno ale uznat, že když jsem jezdil sám, výkonu jsem měl pořád naprostý dostatek, když s obsazeným autem, tak jsem stejně jel opatrněji a na nějaké předjetí mi pomohl ten desetivteřinový boost. Benzínová verze má navíc stabilně nižší výkon, nabídne 218 koní. 

A tak se dostáváme k rozdílu mezi elektrickou a benzínovou verzí. Je to přibližně sto tisíc a sto koní. Což mi přijde docela zajímavé, sto tisíc v cenách nad milion už není takový rozdíl, sto koní navíc je rozdíl slušný a výhody plynoucí z elektřiny jsou značné. Pojďme na ně. 

Auto je fantasticky tické. I když vypadá jako krabice, je jedno, že jedete 140 km/h, na palubě máte stále ticho. V nižších rychlostech naprosté ticho. Zrychlení je skvělé, nemusíte na nic čekat. Šlápnete a jedete, všechna kola se zahryznou a auto vystřelí vpřed. To samé platí pro předjíždění. Náklady na provoz mohou být směšně nízké, pokud nabíjíte doma ze solárních panelů. Auto si můžete na dálku vyhřát a třeba jeden důležitý faktor pro mě, který není moc častý – ve městě nesmrdíte. Zvláště dnes, kdy píšu tento článek, je silná inverze a vzduch ve městech není žádná sláva. S elektromobilem máte o něco lepší pocit. 

Spotřeba byla o něco větší, než jsem čekal. Je to asi dáno Cooperem SE, který ji měl naopak nižší. Tam jsem jezdil za nějakých 16 kW/100 km, zde to bylo okolo 21. Ve výbavě nechybělo 22 kW AC nabíjení, což je nesmírně praktická věc – tyto nabíječky jsou totiž téměř všude, tímto výkonem to netrvá přehnaně dlouho a je to nejlevnější varianta. Jednu takovou mám u domu, takže jsem auto zaparkoval a šel domů, po nabití zase vyzvedl. Se sazbou 8 Kč za kWh mě tak kilometr vycházel na 1,7 koruny. 

A jaké je auto jako takové? Výborné! Moc se mi líbila barevná kombinace testovaného auta, tedy až na bronzové prvky. Ale zelený lak a světlý interiér, to je zkrátka super. Exteriér nabídne klasické prvky moderních Mini, tedy možnost změny světelného podpisu. Přední světla jsou velká a typická, zadní se mi vůbec nelíbí. Ale jsou originální. Interiér jako by z oka vypadl nedávno zkoušenému Cooperu SE, i zde tedy platí to, že materiály jsou výborné a takhle originální interiér jen tak nenajdete. Jen si připlaťte za head-up displej, jinak ho budete mít jen na středovém displeji. 

Pak je tu místo vzadu a v kufru. Kdo by čekal, že takhle velké auto bude mít prostoru na rozdávání, ten by se pletl. Když jsem si sedl sám za sebe se svými 184 centimetry, tak jsem se koleny dotýkal sedačky před sebou. S místem nad hlavou to bylo už lepší. Kufr je však velký, třeba taková věc, jako převoz kočárku s korbou, který je v Cooperu nemyslitelná, je zde reálně proveditelná. 

Jízda může být sice svižná, ale hlavně je příjemně uvolněná, podvozek nalaďený spíše do komfortu, přesně tak, jak se na takové auto sluší, i když je s označemím S. Stále je hlavně rodinné než nějak sportovní. A to splní na jedničku. Pohodlně, rychle, stylově a tiše vás i s rodinou odveze nějakých 400 kilometrů, než bude potřebovat nabít. A než řeknete, že 400 kilometrů nestačí – kdy naposledy jste jeli jednu jízdu delší? Nabíjení je navíc rychlé, auto zvládne 130 kW a nabíječky rostou jak houby po dešti. Toho se tedy nemá smysl bát.