Do Ostravy vlakem nebo autem?

Dnes jsem jel pracovně do Ostravy a nastalo dilema, zda jet vlakem nebo autem. Představa jízdy vlakem mě lákala. Ceny za vlak jsou příznivé, člověk dostane něco k pití, může si zdřímnout a dát si cestou pivko.

Tak jsem začal řešit možnosti. Máme tu RegioJet toho pána, co dává fotky lidí, které nemá rád, spolu s jejich čísly, na své autobusy. LEO Express a České dráhy. Vyřazovací metodou hned vypadl RegioJet, nechci cestovat v kupé a schytat tam nějakého smraďocha. Jiné možnosti než kupé po šesti jsou za příplatek. A navíc už stejně nebyly skoro žádná místa. Další možnosti tedy LEO Express a ČD (Pendolino). Cenově to vychází na stejnou částku, soukromý dopravce mi byl ale prostě sympatičtější.

Sympatie stranou, v LEO Express byly dost vyčerpané možnosti sezení. První problém – sedí se po dvou, takže si nevyberete, kdo bude vedle vás. Možná to bude sexy studentka, která jede na Silvestr domů a chce si cestou hrozně povídat, ale může to být i někdo z milionu dalších možností, které už nejsou tak lákavé. A druhý, větší problém – volná místa byla už jen zády proti směru jízdy. To nesnáším i na pár minut v tramvaji, natož na několik hodin ve vlaku. Takže nic.

Tak je tu Pendolino. Musím říct, že mě od začátku lákala možnost jídelního vozu. Znám to jen z filmů a ta představa, jak si tam zajdu na super snídani, přečtu si tam noviny a vykouřím doutník (OK, to možná ne) byla lákavá. Dokonce v Pendolinu existuje i něco jako „tichý oddíl“, kde se nesmí telefonovat, mít zapnuté zvuky na mobilu a tak. Dá se tam i sedět proti směru jízdy a na jednosedačce. Takže to zatím vypadalo na vítěze. Pustil jsem se tedy do výběru místa a času.

A to byl další problém. Proč je tolik míst v „tichém oddílu“ volných? Do jídelního vozu se z něj musí jít přes první třídu. Co když je to VIP první třída, která je uzavřená a já se tak nedostanu do jídelního vozu, kvůli kterému vlastně jedu vlakem? To by vysvětlovalo, proč tam nikdo nechce jet. Nebo nikdo jen nechce být zticha a netelefonovat. No risknul bych to. Ale výběr času… OK, vyrazil bych v sedm ráno, jel tři hodiny, v deset dorazil. A byl bych v Ostravě na hlavním nádraží. A co teď? Uber tam neznají, musel bych tedy jet tramvají a pak autobusem, celkem dalších asi 40 minut. Dostal bych se na místo a mohl se pustit do práce.

Při práci fotografa ale nikdy nevíte, jak dlouho to bude trvat. Dnes to třeba bylo delší, protože klient byl perfekcionista, který vše musel udělat dokonale. To jsem jedině rád, ale stojí to čas. Takže na kdy objednat zpáteční vlak? Na dříve a riskovat, že to nebudu stíhat a budu to muset udělat rychle/špatně? Nebo raději na později? Takže budu trávit několik hodin v Ostravě s batohem, ve kterém mám své fotovybavení, váží opravdu hodně kilo a obsahuje hodně drahých věcí?

Ano, pochopili jste. Jel jsem autem. Přijel jsem, v klidu jsem nafotil, když bylo potřeba na něco počkat? OK, dám si kafe, nic mě netlačí. Když jsem měl hotovo, tak jsem nasedl do auta, koupil ještě nějaké víno, které jsem hodil do kufru a jel v pohodě zase domů. Na sedačce správně natočené proti směru jízdy, v autě sám a když jsem chtěl tichý oddíl, tak jsem vypnul rádio. Vyšlo to o pár stovek dráž, ale jsou věci, které se nedají vyčíslit. A že jsem si nemohl dát pivo? Asi mám v životě jiné priority.