Test Ford Puma 1.0 EcoBoost mHEV 2020: Zábavný a praktický crossover (+VIDEO)

Nový Ford Puma je malé SUV, které sice nenabídne pohon všech kol, nabídne však praktická řešení a i trochu té zábavy za volantem.

Hned na začátek musím upřímně přiznat, že z novinek od Fordu pro rok 2020 pro mě byla Puma nejméně zajímavá. Říkal jsem si, že je to jen další crossover, který nabídne trochu vyšší podvozek, snad i nějaký prostor uvnitř a jízda bude třeba pohodlná, ale nezáživná. Hned v první zatáčce po převzetí auta jsem si ale uvědomil, že tohle auto bude asi o dost zajímavější, než jsem si původně myslel. 

Takže proč tím rovnou nezačít. Ke vzhledu a praktickým věcem se dostanu později, teď se zaměřím na to, co se mi fakt líbilo a ani jsem to tak nějak nečekal – řízení a podvozek. Řízení je na první dojem možná trochu přeposilované, ale jakmile vjedete do zatáčky, zjistíte, že auto naprosto skvěle poslouchá pokyny volantu. Dalo by se říct, že se Puma nadšeně hrne do každé zatáčky. K tomu ji pomáhá právě i výborný podvozek, u ST-Line sportovní, který opravdu krásně drží. Já vím, je to Ford a ten podvozky umí výborné. I tak jsem na to možná nejdříve trochu zapomněl, když jsem viděl tohle malé SUV, od kterého jsem žádnou zábavu neočekával. 

K čemu by byl ale dobrý podvozek, kdyby auto nemělo slušný motor. V současné nabídce jsou k dispozici dva litrové EcoBoost motory – jeden o výkonu 125 koní a druhý s výkonem 155 koní. Ten silnější je EcoBoost mHEV, tedy mild-hybrid. A ten jsem měl k dispozici. Ve výbavě ST-Line X. Dalo by se říct, že i s tímto silnějším motorem je podvozek rychlejší, než motor, ale to je podle mě jedině dobře. Obráceně to je totiž celkem nebezpečné. 

Motory jsou tříválcové a trochu mě překvapil celkem výrazný zvuk ve vyšších otáčkách. Dle informací by to ale mělo být hlavně tím, že měl motor najeto jen 2500 kilometrů a časem se hlučnost zlepší. Neříkám, že mi ten zvuk nějak vadil, rozhodně jsem si ho ale všiml. 

Takže tu máme výborný podvozek, výborné řízení, k tomu motor s celkem slušným výkonem a ještě opravdu moc příjemné řazení. Takže co se týká jízdy, vše v pořádku. No a co ta praktičnost, kvůli které si tohle auto možná koupí velké procento zájemců?

Praktičnosti vévodí kufr. Až mě to překvapilo, Pumu jsem totiž ukazoval kamarádovi, kterého sice zajímalo celé auto, ale jedna konkrétní věc nejvíc – MegaBox v kufru. Jedná se o prostor pod podlahou, který nabízí velikost dle toho, zda máte čistě benzínovou verzi, mild-hybrid a nebo vozíte v kufru minirezervu. I v té menší velikosti u mild-hybridu se ale jedná o opravdu praktické místo, do kterého se mi vešly veškeré hadry, stativ, povinná výbava a ještě plno místa zbylo. Věci jsou hezky ukryté a nikde nelítají. Už to je praktické, ale to hlavní teprve přijde – na dně je totiž zátka, kterou můžete otevřít a tento box klidně vypláchnout a špinavou vodu vypustit. 

Pro mě je to praktické pro typické využití, kdy jedu na výlet – jedny boty mám na řízení, druhé na chození. Při návratu do auta nastane dilema, kam dát druhé (často náležitě špinavé) boty. Tady by to bylo jasné. A pokud z nich kus bahna odpadne, tak je to úplně jedno, doma bych špínu jednoduše vypláchl. No a nebo pokud pojedete někam na delší dobu a budete si chtít cestou vyprat, máte tu mobilní umyvadlo. 

V řeči čísel má zavazadelník 456 litrů, 406 litrů, pokud se jedná o mild-hybrid. Po sklopení opěradel se rozroste na 1216 respektive 1161 litrů. A velikosti Megaboxů jsou 81, 68 a 34 litrů. 

Na zadních sedačkách je dostatek prostoru pro člověka, který měří 184 centimetrů a sedne si za stejně vysokého člověka. Před koleny je místa dost, nad hlavou pár centimetrů také a jet by se dalo i na delší vzdálenost. Když jsem zkusil sedačku řidiče posunout úplně dozadu, stále jsem si za ní sedl, nasedání sice nebylo úplně pohodlné, ale jakmile jsem se na místo dostat, sedělo se vlastně celkem v pohodě. 

Na předních místech musím vyzdvihnout sportovní sedačky, které jsou opravdu hodně povedené, s tuhostí naprosto přesně nastavenou tak, aby se nejednalo o měkká křesla, ale zároveň také ne tvrdé lavice. Boční vedení nabízí spíše pro záda, než pro nohy, ale sedí se v nich opravdu moc příjemně. Pokud zatoužíte po masáži bederní části, musíte sáhnout po výbavách Titanium a Titanium X, sportovní sedačky totiž tuhle možnost nemají. 

Volant je u ST-Line výbav vynikající a za ním se nachází digitální přístrojový štít, který sice nedokáže zobrazit přímo mapu, ale zase zvládá zobrazit navigační pokyny i z telefonu připojeného pomoci Android Auto. Vzhled budíků se mění v závislosti na nastaveném jízdním režimu, mně osobně se nejvíce líbilo zobrazení na sportovní režim. Mimochodem přepínání jízdních režimů se provádí mechanickým tlačítkem u řadicí páky, což zaslouží pochvalu, na druhou stranu, pokud chcete přepnout ze sportovního na normální, musíte přejít přes režimy pro kluzký povrch a nezpevněnou cestu, je to tedy celkem dost mačkání. 

Ve výbavě nechyběl ani inteligentní tempomat, který dokáže přizpůsobit rychlost auta aktuálním limitům a můžete si nastavit i toleranci. Funguje to dobře, jen rychlost nebere s předstihem, pokud to tedy necháte na něm, vjede do vesnice 90 km/h a až za značkou začne brzdit na 50 km/h. Příjemné je, že se nedeaktivuje při sešlápnutí spojkového pedálu, takže ani to, že máte manuál, vás nijak neomezuje, tempomat necháte zapnutý a jen řadíte. 

Adaptivní funkce tempomatu funguje výborně a má opravdu rychlé reakce, zároveň ale dostatečně s předstihem detekuje auto, ke kterému přijíždíte, takže brzdí plynule. 

Audiosystém B&O snese tu nejpřísnější kritiku, je opravdu výborný a je super, že ve vyšších výbavách ho dostanete automaticky. 

V každé výbavě získáte LED světla (jak přední, tak zadní), za příplatek ale můžete mít lepší, která nabízí i LED dálková světla a LED odbočovací světla. Potkávací světla svítí dobře, dálková LED by dle mého mohla svítit ještě trochu silněji. Svůj podíl na tom má ale i lidské vnímání, protože dálková světla se rozsvítí postupně a tak působí, že nesvítí tak silně, jako když se rozsvítí najednou. Je to ale jen psychika. To, že nesvítí moc do stran, je ale fakt. 

Malou výtku bych měl k vyhřívání čelního skla. To je řešeno drátky, které mi přijdou ale jako opravdu hodně jemné a tak se v nich odráželo světlo jak ve dne, tak v noci. Já nemám rád drátky v čelním skle obecně, vadí mi, zde mi ale přišly ještě výraznější, než jinde. Při koupi bych měl tedy celkem dilema, protože vyhřívání čelního skla je v balíku s vyhřívanými sedačkami a volantem. Vyhřívané sedačky a volant bych chtěl… asi bych si na drátky holt zvykl.

Vzhled jsem si nechal na závěr. Abych pravdu řekl, chvilku mi trvalo, než jsem si na něj zvykl. Tedy konkrétně na přední část. Jak jsem se ale na auto koukal každý den, začal jsem ho mít rád. Líbí se mi podpis denního svícení, světla, která vystupují nad kapotu a vlastně mi to vše dohromady přijde hezké. Se zadní částí jsem neměl problém nikdy, ta se mi líbí od začátku. A matně černý nápis PUMA je fakt moc hezký. 

Nová Puma vás vyjde v základu na 513 900 Kč. Za tu cenu dostanete opravdu slušně vybavené auto. To, které jsem měl půjčené já, tedy ve výbavě ST-Line X s motorizací 1.0 EcoBoost mHEV vyjde na 631 900 Kč. A ve výbavě už je vlastně úplně vše. 

Mám rád překvapení. A Puma mě překvapila. Rozhodně nechci, aby to vyznělo, že jsem myslel, že bude špatná. To vůbec ne. Jen jsem nečekal, že bude tak dobrá. Že mě jízda s ní bude tak bavit. Není to jen běžný tuctový crossover, který vás převeze z bodu A do bodu B. Za volantem Pumy se můžete i bavit. 

Close