Test BMW 218d Gran Tourer M Sport (2016)

Auto s opravdu dlouhým názvem. Plno milovníků klasických BMW ho nenávidí, protože nemá poháněnou tu správnou nápravu. Ale cílovým zákazníkům to vadit nebude. A vypadá dobře, zvláště v této barvě a této výbavě. Tady je – BMW 218d Gran Tourer M Sport.

Když jsem se dozvěděl, že bych mohl mít půjčené BMW 2 GT, tak jsem tak nějak doufal, že to bude tahle výbava. To však člověk do poslední chvíle neví. Když jsem přebíral klíček, hned jsem na něm viděl známé barvy divize M. A začal jsem se opravdu těšit, protože jsem věděl, že tohle bude radost testovat a hlavně fotit!

Řekněme si hned na začátku, že když od někoho uslyšíte, že jezdí v BMW, představíte si nějakou klasickou řadu, nejspíše 3 nebo 5. Možná X5. Ale sedmimístné auto s pohonem předních kol? To asi jako první nenapadne nikoho. A právě to jsem měl na test.

Člověk, který tohle auto neviděl naživo, musí mít pocit, že není žádný krasavec. Možná i, že je ošklivé. Ale rozhodně není ošklivé, je jen špatně vyfocené. Pokud se nafotí dobře, tak vynikne, že je to stále BMW, jen s větším prostorem.

Má sedm míst, což je asi ta největší zajímavost, kterou nejspíš skoro nikdo nevyužije. Ale proč o ní něco nenapsat hned na začátku. V základním pětimístném uspořádání máte místa všude dostatek a můžete pohodlně cestovat. Ve čtyřech úplně pohodlně, třetí člověk za prostředním místě už to bude mít dost stísněné. Pokud využijete i zadní dvě sedačky, přicházíte o kufr. Takže je vás v autě sice sedm, ale nemáte kam dát věci. Tady asi přichází čas na rakev na střechu a věci dát tam. Za zadní sedačky se toho opravdu moc nevejde, důkaz místo slibů je na fotkách.

Zadní místa nejsou tak hrozná a nouzová, jak si možná myslíte. Většinou se testují na dětech, které já nemám, posadil jsem tam tedy menšího kolegu, když jsem potřeboval odvézt pět lidí (+ mně). Výraz v jeho očích nebyl zrovna nadšený, to se však změnilo, když jsme přišli na možnost posunutí zadních sedaček. Tím vznikl dostatek místa i ve třetí řadě a v druhé bylo stále místo na nohy. Bohužel to bylo až v cíli, což kolegu moc nepotěšilo.

Vzhledově je to atypické BMW, které má ale jasné BMW rysy. Zvláště ve výbavě M Sport, která je nejvyšší a má tuhle super modrou barvu. Je pravda, že v téhle barvě by i Multipla vypadala relativně dobře, tohle ale vypadá hodně dobře!

V interiéru je vše tak, jako v každém BMW, vše na svém místě a skvěle funkční. Hned od začátku jsem myslel, že dotyková ploška pro zadávání textu je nevyužitelný nesmysl. A byla to první věc, kterou jsem v autě využil při zadávání cíle do navigace. A pak ještě hodněkrát. Dalo by se říct, že je geniálně jednoduchá záležitost, prostě destička, na kterou píšete svým hrozným písmem a ona přesně ví, co chcete zadat.

S tím vlastně souvisí pár dalších věcí. Navigace. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych nepoužil Waze, když jsem se potřeboval někam rychle dostat. Tady se mi to stalo. Jelikož se auto jednoduše díky propojení s mobilem přes bluetooth připojí na internet, máte v navigaci absolutně aktuální informace. To propojení by mělo být příkladem pro další značky. Prostě propojíte telefon přes bluetooth s autem a je to, auto je on-line. Žádné hotspoty, žádné vlastní SIM karty v autě.

Testovaná výbava měla skvělé sedačky. Když říkám skvělé, myslím opravdu skvělé. Zajímavé na nich bylo, že byly manuální, i tak se ale dalo nastavit úplně vše. Od délky sedáku, po velikost bočnic, aby sedačka sevřela opravdu každého. V BMW 2 možná až zbytečné by se dalo říct, ale dojem z auta to posouvá zase o kousek dále.

Neodpustím si jeden poznatek, který je vyloženě simply clever, ačkoli to má ve sloganu jiná značka – tlačítko zavírání kufru má dvě části. První zamkne kufr, druhá i celé auto. Zbytečné? Geniální! Vystoupíte z auta, jdete ještě do kufru. A nemusíte se vracet k předním dveřím, abyste auto zamkli. Jen zmáčknete tlačítko, kufr se zavře a auto se zamkne. No a jednou se mi stalo, když jsem myl auto wapkou, že se kufr sám otevřel. To nebylo úplně příjemné, spíš se ale jednalo o souhru okolností, víckrát se mi to již nestalo. A to jsem ho myl často. Vlastně asi nejčastěji z aut, které jsem zatím měl. Pokud si pořídíte auto v této barvě, dovolím si vás odkázat na můj článek o mytí auta, bude se vám hodit.

Takže vypadá dobře, sedačky skvělé, interiér hodný BMW. Takový head-up displej je věc, která je prostě praktická, funkční a byl jsem z něj nadšený. Opravdu se člověk může dívat jen na cestu před sebou a vše důležité vidí v zorném poli. Ale co motor?

Auto mělo dvakrát přeplňovaný naftový dvoulitr s výkonem 110 kW. A byl to přesně motor, který je pro tohle auto ideální. Ve spojení s automatem krásné využívá točivý moment, dojezd na plnou nádrž je ohromný a plné obsazení ho nerozhodí. Se spotřebou jsem se pohyhoval kolem 7 litrů, oficiální spotřebě se přiblížíte za ideální teploty, ideálního větru, na menších kolech (auto mělo osmnáctky), ideální silnice a když vás budou tlačit jednorožci. Vážně jsem se snažil o úspornou jízdu, ale na oficiální (kombinovaná má být 4,1 litru) jsem se ani na dohled nedostal.

Dovolil jsem si zase video se zrychlením z 0 na 100 km/h. Nepřijde mi vůbec špatné!

K dispozici máte volič jízdních režimů, základní je Comfort, pak Sport a pak Eco. Takové režimy jsou v autech dost často a většinou možná Eco trochu otupí plyn a na displeji vám skáčou nějaké kytičky. Tady ne. Tohle auto má tři tváře. Comfort, Sport a Eco. Režimy úplně změní chování auta, na Sport se volant přepne do opravdu tuhého módu, stejně tak podvozek. Převodovka začne motor víc vytáčet a vy jste rádi za sedačky, které skvěle podrží. Comfort je takový klasický zlatý střed, výchozí nastavení, defaultní hodnota. Prostě vše funguje jak má a vy se soustředíte na pohodové cestování.

A co Eco? Na režim Eco auto absolutně otupí. Takhle velký vliv Eco režimu na jízdu jsem ještě nezažil, opravdu poznáte, že je zapnutý. Na displeji vám naskakují kilometry, které navíc díky tomuto režimu ujedete. Budou to ale kilometry vykoupené nudou. Navíc asi tak 20 na nádrž. Dojezd na nádrž je 1000 kilometrů, takže tak výrazná úspora to bude.

Režim Eco má ale zábavnou tvář. Je vtipné někomu půjčit auto se zapnutým Eco režimem a sledovat, jak se snaží netvářit zklamaně a nedat vám najevo, že čekal něco jiného a že je to líné auto. Stačí ale jednoduše pohnout páčkou na režim Comfort a všechny klady jsou zase tu.

BMW 218d Gran Tourer M Sport není sportovní auto. Je to velké auto, které dobře vypadá, dobře jede a precizně funguje. Není to auto typu Mercedes B, který má pověst auta pro německé důchodce. Tohle auto je i zábavné. Má přední pohon a sedm míst. Berte to však jako jeho výhodu a ne jako odvrácení se od základů značky. Základní cena je necelých 700 tisíc. Není to málo. Ale je to BMW!