Mytí auta není žádná věda

Mýt, či nemýt? Samozřejmě mýt. Ale jak vlastně správně na to?

Nejsem extrémní pedant na čistotu auta. Ale rozhodně dokážu ocenit čisté auto a rád ho v takovém stavu mám po většinu času. U testovacích aut je to ještě trochu jiný případ – jelikož můj web je hlavně o fotkách, testovací auta umývám i pětkrát za ten týden, co je mám v užívání. Časem jsem se dopracoval k pro mě ideálnímu kompromisu co se týká čistoty, časové náročnosti a nepoškození laku. Tak se o něj s vámi podělím.

Ale nejdříve projdeme možnosti. Koho zajímá moje řešení, může rovnou přeskočit na třetí odstavec od konce.

Kategorie první – mám auto, aby mě vozilo a nemám k němu žádný vztah. Většinou je to Hyundai. Tito lidé mají nejsnažší život, většinu roku čistotu auta řeší déšť, pokud vyrazí někam na nějakou významnou událost (sraz po dvaceti letech už jen s polovinou přeživších účastníků), tak auto dají do myčky a žasnou, jak je stále jako nové.

Tak tohle není ideální stav, to je asi jasné. Zaprvé nemýt z auta sůl a například trus může mít nehezké následky pro lak, zadruhé jezdit do myčky znamená po nějaké době lak plný mikroškrábanců. A neustále špinavé auto

Kategorie druhá jsou manažeři s firemními auty, kteří nemají čas a povinnou očistu řeší myčka. Zde nastává stav jako u předchozí kategorie, ale mnohem rychleji. Když si v bazaru jdete prohlédnout auto po takovém předchozím uživateli, zaujme vás ten moderní matný lak. Pak zjistíte, že to nebyl záměr, ale důsledek.

Kategorie třetí jsou ti, co to mají na háku, auto nemyjí, myje ho déšť a nejsou přeci otroky svého auta. Tato skupina v reálu moc neexistuje, ale na diskuzních fórech se s nimi setkáte. Většinou auta klasicky myjí, ale v rámci své image hatera prosazují v on-line světě tento styl. Nebo mají opravdu starého Favorita, kde už je to jedno.

Kategorie čtvrtá jsou detaileři. To jsou lidé, kteří žijí na fórech, které se detailingem zabývají, většinu času s autem věnují jeho leštění a většinu výplaty (pokud v detailnigovém obchodě zrovna nepracují) utrácí za prostředky na mytí. Vyleštěné auto je jejich koníček a náplň jejich života. Na jejich auta je radost koukat.

Tím se dostáváme ke konci – taky jsem řešil, jak mít krásné auto. Logicky jsem se dostal, asi jako každý, do světa detailingu. Různá fóra a obchody. A ztratil jsem se tam. Prostředků jsou stovky, každý doporučuje něco jiného, potřebujete clay na odstranění bordelu z laku, který tam určitě je, jen o něm nevíte. Ten ale nemůže fungovat sám, protože by poškrábal lak, takže potřebujete lubrikant (jiný než co si myslíte, ale princip je stejný), clay se nesmí používat mockrát, rozhodně nesmí spadnout na zem a auto musí být v ideální teplotě a vlastně už umyté tak, jak ho myjete normálně a zdá se vám už čisté. A to je teprv začátek toho procesu, na konci kterého je to dokonale čisté auto s lakem lepším, než mělo z výroby.

Plus k tomu ideálně použít ještě leštičku s dalšími přípravky a kotouči různých tvarů a hrubostí, k mytí používat alespoň dvanáct kyblíků a tak dále…

No, tak jsem dospěl k tomu, že nejezdím do myčky. To vím, že nedělá laku dobře. Myju tedy zásadně ručně a jen vodou, abych neporušil pracně nanasený vosk. Nejdříve pomocí wapky opláchnu větší nečistoty, nastříkám aktivní pěnu na odstranění hmyzu a čištění kol, pak pomocí dvou kyblíků (v obou voda, v jednom opláchnu rukavici po mytí, v druhém naberu čistou vodu) auto ručně umyju mycí rukavicí s mikrovláknem. Myju od střechy dolů, končím částmi, kde je aktivní pěna a finále jsou nejnižší části karoserie, kde je nejvíce bordelu. Pak auto zase opláchnu wapkou a vysuším mikrovláknovým ručníkem. A to je vše. Dvakrát za rok nanesu vosk. Když jsem auto po dvou letech prodával, lak byl jak nový.

Skupinu detailerů mám ale rád, i když k ní nepatřím. Je to jejich koníček, ve kterém jsem se vždy, když jsem se v něm chtěl zorientovat, dostal do stavu paniky, co že mi to všechno chybí a co vše dělám špatně. Rád ale jejich zálibu využiju, když potřebuji nějaké auto dostat do skvělého stavu (typicky po koupi ojetiny, která jezdila do myčky). Než se to vše učit sám a kupovat vše potřebné, raději to někomu svěřím. Běžnou údržbu už pak zvládnu sám.

A jaké prostředky používám? Toho jsou zase plné diskuze. Někdo doporučuje ten absolutní základ od Coyotte, někdo Sonax, další vám zase řekne, že to jsou všechno benzínkové šmejdy a musíte jít do věcí od Dodo Juice. Já vyzkoušel vše možné. Poznal jsem rozdíl v lehkosti nanášení a v trvanlivosti. A zůstal jsem nakonec věrný autokosmetice od Škody. Ano, Škoda má vlastní řadu autokosmetiky za docela rozumné peníze, jejich prostředek na mytí kol je skvělý, vosk se nanáší skvělě a aktivní pěna na odstranění hmyzu? Prostě paráda. Ale je to jen doporučení, každý si určitě najde to své. BMW má myslím také svou autokosmetiku. Nebo obětujte mládí a pusťte se do vod detailingových obchodů.

Close