Mini Cooper SE 2024: Nezapráská, ale i tak má co nabídnout
Když Mini, tak třídveřové. A když třídveřové Mini, tak ať práská do výfuku a je to rebel. Co když je ale elektrické?
Nebudu chodit kolem horké kaše. Tohle Mini je tiché. Jasně, můžete si zapnout umělý a vážně dost podivný zvuk, který jsem měl celou dobu raději vypnutý, ale to tak nějak pořád není ono. Zvláště malá Mini (myslím tím třídveřová, vím, že i to nejmenší už je oproti první generaci obří) jsem měl spojená s originalitou, kvalitou, jízdními vlastnostmi a práskáním do výfuku.
Jedna z věcí tu chybí, další ji však velkoryse zastupují. A možná i kompenzují. Ale hezky postupně, udělám to jak v televizi, dostanu se k tomu později, teď si dáme vsuvku.
Že je nové Mini nové jde poznat na první pohled. Přední světla jsou klasická, když si dáte kruhový podpis denního svícení, tak vlastně dost podobná předchůdci. Zadní jsou však úplně jiná. Když jsem auto viděl poprvé, nebyl jsem z nich nadšený. Nadšený nejsem stále, už je ale dokáži tolerovat. Co jsem trochu naznačil, to je světelný podpis, který si můžete měnit! Nemáte zrovna nepřeberně možností, alespoň se ale ve výběru neztratíte. V předních světlech mohou svítit kolečka, proužky a kolečka a proužky. V zadních světlech zase může být klasický motiv anglické vlaječky a pak ještě další dva. Proč by ne, možnost takové individualizace se mi líbí.
Zajímavostí na nové generaci je, že vlastně nepoznáte, že se jedná o elektrické auto. Nikde to napsané není. Jasně, máte EL značky a chybí výfuky. Na první pohled je to ale zkrátka Mini. V případě testované kombinace s paketem John Cooper Works hodně akčně vypadající Mini. U barevné kombinace jsem se setkal s názorem, že to vypadá, že jim u střechy došla červená barva… nevím, mně se líbí.
Nikde tedy nekřičí, že jezdí s nulovými lokálními emisemi a za pár korun na kilometr. Je to prostě třídveřové Mini a basta. V interiéru je to vážně mazec. Kvalitní materiály očekáváte, ale tohle je prostě opravdu originální interiér. Kruhový středový displej (Apple Carplay je ale klasicky hranaté), vtipné detaily, látkový pás jako třetí rameno volantu, fantastické sedačky. Trochu zamrzí u auta v této cenové hladině, že head-up displej je řešen pomocí destičky. Ale buďme rádi za něj, v základu totiž není a tak rychlost vidíte jen na středovém displeji. Tam jsou vidět třeba i kontrolky blinkrů, což mi trošku vadilo. Nápad pro Mini – nejde je dát také ne head-up displej?
Zkrátka v interiéru poznáte hned, že sedíte v originálním autě prémiové značky. Vše je kvalitní, funkční a zajímavé. Nic pro usedlé řidiče.
Z technických věcí bych vypíchl jednu, která mi přijde nesmírně praktická a mají ji i BMW. Kamery. Nemyslím parkovací, ačkoliv ty jsou také velmi praktické, ale tak nějak očekávané. Myslím tím záznam. Že si můžete udělat selfie vnitřní kamerou je takový úsměvný detail, ale že se v případě nehody či krádeže uloží záznam z kamer okolo auta, to je paráda. Ten můžete vytvořit i manuálně, vždy se nahraje stanovený čas před aktivací a po aktivaci. Pak vidíte dění před autem, za autem a i po stranách. Paráda a toto prosím do každého auta!
S prostorem je to přesně tak, jak očekáváte. Není ho moc. Kufr o objemu 210 litrů díru do světa neudělá, místo vzadu také ne. Ale, což bylo pro mě osobně překvapením, jsem si dokázal dozadu sednout. Nemohu říct, že by to bylo „sám za sebe“, jako řidič jsem se musel přisunout trošku blíže k volantu, ale řídit bych i tak mohl a vzadu se sedělo vlastně celkem dobře. Je to světlé místo díky velkému oknu, sedáky jsou dlouhé, i s panoramatickým střešním oknem je nad hlavou dost místa.
A jak se s autem jezdí? Výborně! Jasně, nezapráská při ubrání plynu. Ale jede zkrátka skvěle. Nemusíte čekat na podřazení, zkrátka sešlápnete akcelerátor a auto vystřelí vpřed. Ty pohotové reakce jsou silně návykové. Je vlastně celkem jedno, do jak silného auta sednete pak, nikdy nebude tak pohotové. A to přesně u zábavného auta chcete. Vjet do zatáčky (fakt rychle, podvozek to zvládne) a v přesný moment na to šlápnout a zrychlit. Neřešit podřazení, prostě jen zrychlit. Je to sice tiché, ale i tak nesmírně zábavné. A takové má přece Mini být!
Můžete jet samozřejmě i někam po dálnici a jde to. Jen to není žádná zábava. Tady nejde o to, že je auto elektrické, ale o to, že je zábavné. I se spalovacím Cooperem S bych jel radši po okresce. Možná i díky tomu jsem měl tak příznivou spotřebu. Vzhledem ke stylu jízdy jsem očekával okolo 20 kWh na 100 km. A měl jsem 16. Což při ceně nabíjení na veřejné nabíječce 8 Kč za kWh vychází na 128 korun. A pokud budete nabíjet doma, jste ještě výrazně níže.
Jasně, taky můžete nabíjet na Ionity a budete výrazně výše, ale dlouhé přesuny, kdy budete potřebovat po cestě nabíjet, asi až tak moc nebude. A to zase nemyslím z důvodu toho, že je to elektrické auto. Ale z důvodu, že je to třídveřové Mini. U nějakého rodinného kombi může být nižší dojezd bez super rychlého nabíjení problém. S tímto autem ale nikdo dlouhé trasy na jeden zátah nejezdí, od toho jsou tu jiná auta. Jasně, můžete, typické auto na dovolenou to však není.
A jak je to s cenami? Začnu od benzínového Cooperu S. Ten vyjde na 780 tisíc. Zkrátka kvalitní auto prémiové značky. Výkon 204 koní a zvuk motoru. Pak je tu Cooper SE a ten stojí 905 tisíc. Výkon 218 koní, bleskové reakce, bezemisní provoz, minimální servisní a provozní náklady. Rozdíl mezi nimi není moc velký. Jasně, je to 125 tisíc, to by u auta v ceně 300 tisíc bylo hodně, tady už se to tak nějak „ztratí“. A hlavně je tu ta možnost. Chcete Cooper S? Jasně, stačí si vybrat.
Pokud bych měl dům a tak možnost nabíjení doma, jdu do elektrické verze. Představa toho, že mám kdykoliv k dispozici plně nabité takto zábavné auto je zkrátka moc lákavá. Bral bych ho jaké druhé auto pro zábavu, za účelem hlavního povozu mu chybí prostornost. A zábavně se svézt za pár korun je prostě super. Pokud bych ho zvažoval pro ježdění po městě, pak bych se nebál jít do základního Cooperu E za 796 tisíc. Má sice o 40 koní méně, i tak ale nabídne duši Mini, vyjde levněji a na ježdění ve městě bude naprosto stačit.