Test Ford Edge Sport, 2017: Zrozen v Americe

Ford Edge Sport je americky veliké auto vyrobené v Kanadě. Jestli je tak veliké i uvnitř a jestli není plné levných plastů jsem se vydal zjistit. A test jsem si opravdu užil!

Začátek testu Fordu Edge Sport byl vlastně docela vtipný. Poprosil jsem Ford o auto na test, moje první, a jediná podmínka byla, aby nebylo bílé, nebo stříbrné. Čekal jsem Fiestu, dostal jsem Edge v nádherné vínové barvě.

Ford Edge je takový kus Ameriky na našich silnicích. Auto je to opravdu široké, vysoké a dlouhé. Největší problém může dělat šířka, protože na našich okreskách se občas míjíte s auty opravdu těsně. Tím ale nevýhody končí. Auto mě překvapilo absolutní prostorností, typickou pro americká auta. Šířka, jaká je okolo vás, je prostě neuvěřitelná. Sedíte na pohodlné a široké sedačce a okolo vás je pořád plno místa.

Velkorysé jsou i odkládací prostory. Pokud znáte takové ty únikové hry, kde musíte někam strčit ruku a nevíte, na co tam sáhnete, tak taková je třeba ve Fordu Edge přihrádka pod ovládáním klimatizace. Je až nekonečně hluboká. Do přihrádky ve středové konzoli bych poskládal několik svých foťáků (a že to není žádný drobeček), pak samozřejmě ještě schránka před spolujezdcem, další u řidiče, odkládací na brýle, další uprostřed palubní desky… místa tolik, že pokud někam dáte dálkové ovládání od garáže, budete ho dlouho hledat. Věřte mi.

Interiér mě opravdu příjemně překvapil. Středová konzola je možná trochu moc „fordovská“, ale hned jsem si na ni zvykl. Budíky, které jsou zčásti analogové a z větší části digitální, mi přišly skvělé a dokonale přehledné. Na volantu je sice dost tlačítek, zorientovat se v nich ale není žádný problém. Moc se mi líbí zobrazení na velkém středovém displeji, kde máte v základní obrazovce přehled nad vším důležitým, od mapy, po rádio, připojený telefon, klimatizaci, odvětrávání sedaček… Když už jsem u toho – tady nejde jen o odvětrávání sedaček, tady jsou sedačky i klimatizované. A věřte mi, že je to podstatný rozdíl a u kožených sedaček v létě je to fantastická funkce. Jen nezapínat na dlouho, hrozí nepříjemné nachlazení důležitých partií.

Člověk by si řekl, že když je to tak velké auto, bude i hlučné, protože musí mít velký aerodynamický odpor. A tady nastalo pro mě asi největší překvapení – ticho. Svůj podíl na tom má izolace, která je opravdu velkorysá a když otevřete motorový prostor, vidíte ji všude. Ale největší podíl na tom má asi technická vychytávka, která je na palubě. Ta spočívá v tom, že v interiéru jsou umístěné mikrofony, které snímají hluk, a auto dokáže z reproduktorů vysílat zvuky v opačné frekvenci, které vyruší zvuky hluku. I při vypnutém rádiu. A věřte mi, že to funguje. Připočtěte k tomu ještě dvojitá skla, která také výborně tlumí a výsledek je ticho jako v limuzíně. Můžete jet nad dálničními limity a stále nemusíte zvyšovat hlas, když mluvíte, nebo zesilovat rádio.

Rádio. No jasně, moje oblíbená část. Audio. Ve Fordu Edge na jedničku. Svůj podíl na tom určitě má i to, že je auto uvnitř tak tiché, že nemusíte audio zesilovat na vysoké hodnoty, krásný zvuk si užijete i při nižších hlasitostech. Podle mého to bude mít vliv na různé drnčení, které by se časem mohlo začít ozývat, kdyby audio muselo pořád hrát na plné pecky, aby přehlušilo rámus.

A jaký je motor? Ve Fordu Edge Sport u nás dostanete jen jeden motor, tím je dvakrát přeplňovaný naftový dvoulitr. Že to nezní dost hustě? Tak takhle – má 210 koní a když jsem s ním jel první den domů, měl jsem spotřebu 4,7 litru na 100 km. A to zní hustě! Na auto tvaru krabice, které váží skoro dvě tuny? Paráda. Dlouhodobou spotřebu jsem měl za dobu testu 8 litrů a to mi věřte, že je skvělá hodnota, vzhledem k režimu jízdy, kdy se auto nijak moc nešetří. Jasně, že zní lépe, když kamarádům řeknete, že tam máte benzinový osmiválec. Ale jejich další otázka se dá předvídat: „A kolik to žere?“. A na to už není hezká odpověď.

Diesel mi k charakteru auta dobře seděl. Tohle není sportovní auto, ačkoli to má možná v názvu, ale prostě není, to snad vidí každý. Použitý motor má dostatek síly, v režimu D má takové limuzínové chování, tedy plynulý a vytrvalý zátah, který vás nijak neobtěžuje, ale cítíte ho. A při režimu S se celkem podstatně změní na důrazný zátah, který využívá každý Nm, který je k dispozici.

Asi jste poznali, že jsem z Fordu Edge byl docela nadšený. To auto mi krásně sedlo, bylo ohromné nejen navenek, ale i uvnitř, zpracování výborné, jízda opravdu příjemná a to ticho… dokonalý dálniční křižník, ve kterém dokážete v pohodě najet tisíce kilometrů a ani vám to nepřijde. Ford Edge je auto, u kterého vidíte vložené peníze a víte, že jste za ně dostali pořádnou hodnotu.