Test Lexus IS 300h 2018: Kdo potřebuje diesel? (+VIDEO)

Řada IS je vlastně druhá nejnižší v hierarchii značky Lexus. Ale nenechte se zmást, člověk v ní opravdu nijak netrpí. Jen si za pár prvků výbavy musí připlatit. Ale to hlavní funguje skvěle. Zvláště v modelu 300h.

Automobilka Lexus označuje IS za sportovní sedan. A já ji můžu dát za pravdu. Sedan to je. To v našich končinách není zrovna oblíbená karosářská verze, je to však škoda, protože profil auta je elegantní a kufr dostatečně velký i s bateriemi pod podlahou. Jen nakládací otvor není z největších. Pro národ chalupářů to může být pravda podstatný nedostatek.

No a sportovní… to je otázka názoru. Pokud by se někdo zeptal mě, řeknu mu, že ano. Vždyť je vše tak, jak má být – poháněná zadní náprava, výkon přes 220 koní, úžasný tah motoru a skvělý podvozek. A dokonce ani E-CVT převodovka nijak nevadí. Nevím, jak toho Lexus dosáhl, ale tady se skoro vůbec neděje ten klasický CVT efekt, kdy vyletí otáčky a auto k nim pomalu zrychluje. Tady jdou otáčky a rychlost ruku v ruce.

Nastává dost podobná situace, jako u naftových aut. Vlastně to je téměř identická situace! U řady IS máte možnost mít silnou benzinovou verzi, která se však spotřebou jen nerada dívá pod 10 litrů na sto. No a nebo za drobný příplatek (v základní výbavě 10 000 Kč, ve vyšších 40 000 Kč) mnohem úspornější, ale méně výkonnou verzi. Nastává dilema, které v případě nafta versus benzín většinou řešily sympatie ke konkrétnímu palivu. To tady odpadá. Za mě můžu říct: 300h, volím si tebe!

Maximální rychlost omezená na 200 km/h mě nijak neomezovala, zrychlení z 0 na 100 je plně dostatečné a pružné zrychlení místy až dechberoucí. Za slušné zrychlení na sto (a dokonce i dále) IS vděčí benzinovému motoru o štědrém objemu 2,5 litru. A za výborné pružné zrychlení zase elektromotoru, který nemusí čekat na nějaké roztočení turba, ten prostě táhne pořád.

Vzhledově na vás dýchne odlišnost. Mně se vzhled opravdu moc líbí, přední maska do velkého X, fajfky denního svícení, velká zadní světla. A ten interiér! Někdo může říct, že vypadá staře. Někdo zase, že vypadá lacině. Já říkám, že vypadá luxusně. A i tak funguje. Ano, je jiný, než jsme zvyklí. Ale je to špatně? Jen ten detail ručičkových hodin mezi výdechy, které jsou přes den černé a v noci se jako kouzlem změní na bílé…

Interiéru se týká i další věc, která pro mě byla překvapením nejednoho večera. Je to záležitost, kvůli které jsem si chodil do auta posedět. Audiosystém. Nic tak skvělého jsem ještě neslyšel. Výšky neuřvané, středy perfektní a basy? Tak mohutné, že se daly téměř krájet. A hlavně – nikde nic nedrnčelo. Jen opravdu kvalitní auto dokáže zvládnout hutné basy bez pazvuků. A Lexus IS 300h je kvalitní.

Toto audio značky Mark Levinson získáte v nejvyšší výbavě, nebo ve výbavě F SPORT v příplatkovém balíčku. Už jen kvůli tomu však stojí za to vzít nejvyšší výbavu. Zvuk motoru stejně slyšet nepotřebujete, tak ať máte alespoň parádní audio. A když jsem u zvuku motoru – ten je takový nijaký, při akceleraci je trochu slyšel i hvizd elektromotoru. Můžete si však zapnout zvukový generátor, který zvuk motoru předstírá. Je fajn, že ho zapnout můžete, dokonce si i nastavit intenzitu, ale taky nemusíte.

Dostal jsem se k ceně. Auto na lidi, kteří se v něm svezli, nebo ho jen viděli, působilo dražší, než ve skutečnosti je. Testovaná nejvyšší výbava s příznačným názvem Luxury stojí 1 440 000 Kč. Pokud ale něco z výbavy obětujete, dostanete se s cenou pod milion. Za auto, které skvěle vypadá, skvěle jede a je originální. To může být pro někoho k nezaplacení. Je až otázka, proč jich u nás jezdí tak málo.

U výbavy nastává trochu paradoxní situace, že ani v té nejvyšší nemáte to, co třeba u takové Toyoty C-HR v základu. Tedy adaptivní tempomat, čtení dopravních značek a automatická dálková světla. Za vše si ale můžete připlatit, což doporučuji alespoň v případě adaptivního tempomatu, který šetří jak nervy, tak palivo, protože auto přesouvá v maximální možné míře na elektrický pohon.

Hybridní pohon funguje jak jsme u systémů od Toyoty zvyklí, baterie se dobíjí při brzdění a jízdě z kopce (nejedná se o plug-in hybrid, takže ne ze zásuvky) a pak auto pohání v nižších rychlostech, například v zácpách a ve městě na tempomat. Zároveň ale dokáže pomoci hlavnímu motoru, takže mu nejen dodá sílu, ale také sníží jeho zátěž a tím i spotřebu. Ta se u mě za dobu testu pohybovala na hodnotě nějakých 6,8 litru na 100 kilometrů. Na zimních pneumatikách. Jet pod 6 myslím není vůbec žádný problém. A mít zábavné auto s 220 koňmi, které jezdí pod šest litrů? To nezní vůbec špatně.

Měl bych snad jedinou výtku (tedy kromě toho, že některé prvky nejsou v základu, jak jsem zmínil v předchozích odstavcích): světla. Čekal jsem to nejlepší. Ani nevím proč. Tak nějak jsem to očekával. Ale nejspíš je to daň za velikost, tedy spíše malost hlavních světlometů. Potkávací svítí ještě tak nějak přijatelně, ale dálková jsou slabá. Navíc v nejvyšší výbavě jsou LED dálková, v nižších xenonová. Vždy jsem měl za to, že xenon svítí líp, než LED. Tak je to možná tak, že nižší výbavy svítí lépe, nevím, neměl jsem možnost porovnat. Ale tohle je vážně jediná piha na kráse. A s tím se dá žít.

Lexus IS 300h je auto, které dodržuje tradice značky. Je luxusně pohodlné, vypadá moderně, interiér je originální a systém pohonu funguje naprosto bezchybně. Pokud je tohle automobilová budoucnost, tak to není tak špatné, jak jsem si kdysi myslel. Tohle auto je totiž opravdu zábavné!

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.