Test Mazda 2 1.5 Skyactiv-G75 2018: I nejlevnější potěší (+VIDEO)

Mazda 2 je základní model značky. Vyzkoušel jsem ji v nižší výbavě a s nejslabším motorem. Jaká je? Stačí to?

Že nejnižší cena znamená základní výbavu? U Mazdy 2 to tak úplně neplatí, díky akční nabídce totiž dostanete celkem slušně vybavené auto za pověstnou “cenu od”. Tato nabídka se vztahuje na výbavy Challenge a Takumi a podle mě se opravdu vyplatí.

Já vyzkoušel tu nižší výbavu, tedy Challenge, která se nabízí za necelých 300 tisíc korun. A byl jsem zvědavý, co mi v autě bude prakticky chybět. Nejvíce jsem se asi obával motoru, ten totiž nabízí 75 koní. Motor nakonec nebyl vůbec žádný problém. Auto je totiž opravdu lehké a tak s ním tahle čtyřválcová jednapětka nemá moc práce. Navíc, jak je u Mazdy zvykem, motor miluje otáčky a ty mu opravdu hodně pomáhají.

Když jsem se na konci omezení na dálnici snažil rozjet z 80 km/h na 130 km/h, bylo to opravdu hodně pozvolné. Za to však nemohl motor, ale já, protože jsem zrychloval na pátý převodový stupeň. To je ten nejvyšší. Jakmile jsem podřadil na trojku, hned se psal jiný příběh a v provozu jsem se absolutně neztratil. Chce to jen pracovat s otáčkami.

Což ale nebude žádný problém, protože řazení je parádní. Je tak krátké a přesné, že máte pocit, že sedíte ve sportovním autě. A díky charakteru motoru takový pocit budete mít i na okreskách. Jistě, podvozek je spíše komfortní, než že by lákal k vymetání zatáček. Ale úplně to neodmítá. Navíc ve výbavě vždy dostanete i systém G-Vectoring Control, který jemným snížením výkonu dosáhne toho, že se váha přenese na přední kola a auto tak lépe zatočí.

Užíval jsem si tedy i okresky. Možná i více, než jsem čekal. Ve městě je Mazda 2 jako doma a na dálnici jsem s ní najel pěkných pár kilometrů a neměl jsem rozhodně pocit, že by tam nepatřila. Navíc je díky menším kolům opravdu pohodlná, což se právě na dálnicích hodí. Co mi tedy chybělo?

Vlastně drobnost, která možná nikomu dalšímu chybět nebude – automatické spínání světel. Jak přesedám z auta do auta a všechna to mají, je pro mě těžké si zvykat na ruční zapínání. A také možná nějaký LED proužek denního svícení. Tato výbava totiž LED nepoužívá nikde, vše je řešeno žárovkami a mlhovky tu nenajdete třeba vůbec.

Více mi toho ale vlastně nechybělo. Tempomat ve výbavě byl, klimatizace, ač jen manuální, také. Světla svítí naprosto dostatečně, ačkoli jsou to samozřejmě jen halogenové světlomety. Překvapením byly sedačky, které byly nejen pohodlné a z příjemného materiálu, ale měly i boční vedení. To jsem opravdu nečekal. Jen ty zadní by zasloužily větší sklon sedáku, takto má dospělý člověk nohy ve vzduchu. Na druhou stranu je pozitivní, že i já se svými 184 centimetry jsem si za sebe sednul.

Trošku nepraktické mi přišlo řešení s klíčkem a startováním. To je totiž moderně tlačítkem, ale odemykání není dotykem na kliku, ale zmáčknutím tlačítka na klíčku. Takže ho stejně musíte vylovit hluboko v kapse, zmáčknout a pak ho zase vrátit zpátky, protože na startování není potřeba.

Audio hraje absolutně dostatečně, i když má jen čtyři reproduktory, přehrávání přes bluetooth funguje spolehlivě a pokud po něm nechcete nejvyšší hlasitost a nejvyšší basy, nezklame vás.

Pokud by vám ale tato základní motorizace nestačila, nebo nechcete auto na plechových discích, je k dispozici i druhá akční výbava, Takumi, kde získáte o palec větší hliníková kola, ale také automatickou klimatizaci, vyhřívaná sedadla, automatické rozsvěcení světel a plno další výbavy. A za opravdu drobný příplatek můžete mít i silnější motor, který nabídne již 90 koní. To vše za nějakých 355 400 Kč.

Mazda 2 je parádní univerzál, který nestojí moc. Nabídne dostatek prostoru, výbornou velikost do města, zábavný motor a super přesné řazení. Navíc v základu i tříletou záruku a příkladné zpracování. Pokud hledáte malé auto, které ale dokáže pobavit, jste na správné adrese.

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.