Test Peugeot 308 1.6 BlueHDi 2016: Téměř bez chyby. Téměř. (+ VIDEO)

Zvenku je to prostě takový klasický kombík. Ale interiér rozhodně vybočuje. To, jestli si na něj zvyknete, bude rozhodující. Byla by ale škoda to nezkusit, Peugeot 308 funguje totiž ve všem výborně.

Z Mototechny jsem si mohl půjčit téměř novou 308 s motorem 1.6 BlueHDi. To „téměř novou“ znamená nájezd asi 10 000 km a rok výroby 2016. Už jsem to říkal v testu Audi A3 g-tron, tyhle koupě mi přijdou skvělé. Toto testované auto by jako nové stálo kolem 600 tisíc, ale jako takhle akorát zajeté je za 400. A to je prostě dobrá sleva. No ale k autu samotnému…

Neměl jsem ho na test klasický týden, nepřišel jsem tak možná na nějaké špeky, které jsou skryté. Na druhou stranu jsem ho opravdu hodně využíval i těch pár dní, co jsem ho měl k dispozici.

Bod číslo jedna, který bude řešit každý, a může to být největší problém – interiér. Tedy hlavně místo řidiče. Volant je malý, nízko a budíky zase hodně vysoko a kouká se na ně přes volant. K tomu se otáčkoměr točí obráceně a i klimatizace se ovládá přes centrální displej. Někteří asi už teď omdléváte, já tomu však dal šanci. Ačkoli já vždy preferuji samostatné ovladače na všechno a budíky tam, kde mají být, mi rozhodně vyhovují.

Na druhou stranu – nepotřebujete head-up displej. Budíky jsou tak vysoko, že je máte stále v zorném poli. Díky volantu nízko si můžete připadat jako závodník. Já si na oboje zvykl opravdu rychle, budíky byly krásně na očích, volant sice nízko, ale vlastně mi to i vyhovovalo. Ovládání klimatizace na displeji mi ale stále nepřijde pohodlné, rychlé a hlavně ani bezpečné. K tomu mě trochu vypeklo ovládání vyhřívání sedaček, které je nečekaně plně manuální a lehce se schová, což uvidíte ve videu. Obrácený otáčkoměr mi nevadil už vůbec, jelikož auto mělo automat.

Automat nepatří mezi nejrychlejší, na druhou stranu je dobře jemný a rozhodně nezvyšuje spotřebu. Ta se držela na skvělé úrovni po celou dobu a to jsem auto opravdu používal v reálném životě.

Prostoru nabízí tenhle kombík opravdu hodně, kufr je skvěle přístupný a dlouhý. Potěší lišty, ve kterých je vedena roletka. Na zadních místech také nikdo trpět nebude, ale připomene se tu, že je to stále „jen“ 308, takže místa na rozdávání tu není. Přední sedačky jsou akorát tvrdé a skvěle jdou dohromady s podvozkem, který prosazuje stejnou filozofii. Tedy nebýt přehnaně měkký, ale zase nevymlátit z pasažérů duši. Jak jsem tak nějak tušil, jaká 308 bude, tak podvozek mě překvapil asi nejvíce. Dokáže vás skvěle udržet daleko od nerovností, o kterých sice víte, protože je slyšíte, ale skoro je necítíte.

Motor má výkon 88 kW, ale ne vždy se dá orientovat jen podle papírové hodnoty, je třeba si ho vyzkoušet. A motory HDI v Peugeotech obecně působí silněji, než by člověk očekával. Tady tomu nebylo jinak, pružné zrychlení bylo fakt překvapivě čiperné a člověk se nebál předjíždění ani rychlejších aut, než traktorů.

Co bych na autě vypíchl, to jsou světla. Příplatkové LED, které byly ve výbavě, jsou opravdu úžasně silné. A vypadají dobře, to sice není jejich hlavní funkce, ale kdo by nechtěl dobře vypadající auto.

Tohle auto mi přišlo jako super koupě. Velké a slušně vybavené, s úsporným a čiperným motorem, s automatem, který sice nepatří mezi nejrychlejší, ale svou primární funkci, tedy automatické řazení, zvládá skvěle a podle všech předpokladů i dlouho bude. Jen ten kokpit. Pro někoho nepřekousnutelný problém a já to chápu. Ale pokud nejste úplně zarytý odpůrce, vyzkoušejte si to, třeba zjistíte, že s tím dokážete v pohodě žít.

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.