Test Toyota RAV4 Hybrid 2018: Velké auto s malou spotřebou (+VIDEO)

Toyota RAV4 mě hned na první pohled překvapila svojí velikostí. Tak nějak jsem ji stále bral jako menší CH-R, ale ono je to opravdu velké auto! A to naštěstí nejen zvenčí, ale i uvnitř. No a s hybridním pohonem jezdí skvěle a levně.

Když nějaké auto nevídáte nějak přehnaně často, uděláte si o něm nějakou představu. Ta moje o Toyotě RAV4 byla taková, že je to takové malé SUV do města, které je takové dost neutrální a ničím extra nezaujme. No a pak jsem od ní převzal klíčky a šel k ní na parkovišti. Hned na první pohled mě překvapila ta velikost a výška. Kufr je pravda trochu omezený ve velikosti rezervou, kterou bych ale za lepicí sadu rozhodně nevyměnil, zvláště u auta, které má teoreticky možnost se podívat do terénu. A tam je vám při proražené pneumatice lepicí sada víte k čemu…

No a hned se tedy dostanu k negativu, jednomu z mála, které jsem našel. A tím je doba otevírání kufru. Tedy pokud se otevírá elektricky. Trvá to dlouho. Máte nutkání tomu motorku pomoct, aby se netrápil. Stejně dlouho trvá i zavírání.

Velké dveře do velkého vnitřního prostoru zakrývají prahy, což je hrozně moc praktický detail. Neoceníte to do chvíle, kdy projedete bahnem a při vystupování chcete zůstat minimálně tak čistí, jak jste do auta nastupovali. To se vám v RAV4 povede, protože ačkoli se možná prahu dotknete, jelikož sedíte vysoko a daleko od země, neušpiníte se. To je taková malá známka terénních vlohů.

Jak jsou velké dveře, tak je velký vnitřní prostor. Se svými 184 centimetry jsem si sám za sebe sedl tak neuvěřitelně pohodlně, že jsem se i dost divil. Zažil jsem totiž auta, vedle kterých stojíte a říkáte si „ty jo, to je kus auta“ a pak si sednete za sebe a buď narážíte hlavou do stropu, nebo nemáte dost místa pro nohy. To tady neplatí. Nad hlavou je místa plno, před nohami také a opěradlo si můžete dokonce sklápět.

V přední části je posezení parádní, kožené sedačky ve výbavě Selection nejen vypadají skvěle a skvěle voní, ale jsou i pohodlné. Jsou to trošku křesla, ale v tom dobrém slova smyslu. Mají dlouhé sedáky, což není vždy u aut z Japonska pravidlem. Jen jim trochu chybí odvětrávání, v letních dnech dokáže být kůže trochu nepříjemná. Můžete je však mít i v béžové barvě, tam by mohla být situace lepší.

Plno lidí si kupuje SUV ani ne tak kvůli jízdě mimo silnice, ale kvůli výhledu. Ne vždy to ale tak funguje, ne každé SUV nabízí dobrý výhled. RAV4 ale ano. Přišlo mi, že má ohromné čelní sklo. Navíc si sedačku můžete nastavit v neuvěřitelně velkém výškovém rozmezí, takže můžete sedět opravdu vysoko a okolo sebe máte velkou prosklenou plochu. Navíc vidíte nafouknuté kraje kapoty, což sice výhledu nepomáhá, ale pocitu mohutnosti auta ano.

Co se týká čelního skla, pokud je vyhřívané, má v sobě drátky. A možná je to můj osobní problém, ale mně prostě vadí. Vidím je, ruší mě a bolí mě z nich hlava. Existuje už technologie vyhřívání čelního skla bez drátků, tak snad se jí Toyota brzy chopí.

No a pojďme k tomu hlavnímu, tedy hybridnímu pohonu. Obecně platí, že pokud chcete hybrid, zvolíte Toyotu. Má opravdu hodně let zkušeností a to je prostě znát. O pohon RAV4 Hybrid se stará benzinový motor o objemu 2.5 litru a elektromotor. Dohromady to dává slušných 197 koní. Zajímavostí je, že u verze s pohonem všech kol ta zadní pohání zvlášť elektromotor, zadní náprava tedy není spojena s tou přední.

Když jsem auto převzal, nevšiml jsem si malé zelené kontrolky ekonomického módu. A tak jsem jel a říkal jsem si, že na tak velké auto to jede vážně dobře a fakt úsporně. Pak jsem přepnul do klasického módu a nestačil jsem se divit, jak auto ožilo. Sportovní mi pak už přišel téměř zbytečný, už na normální je síly ve všech situacích dostatek.

Převodovka je klasické E-CVT. Tedy mnohými nesnášená převodovka. A pokud vám její projev vadí, je jasné, že si toto auto nepořídíte. Mně ale třeba vůbec nevadí. U hybridů prostě je a pokud si na ni člověk zvykne, v ničem ho neomezuje. Pravda, při požadavku větší akcelerace vyletí otáčky hodně vysoko a drží se tam, ale taková situace tak často nenastává. Hybrid je o jiné jízdě. O předvídavé a klidné. Pak o motoru ani nevíte, protože je perfektně odhlučněný. Ke klidné jízdě přispívá i to, že se baterie nejvíce dobíjejí při jemném brzdění, naučí vás tedy předvídat.

Pohon funguje klasicky, tedy většinu vesnic a kolon projedete čistě na elektřinu, při požadavku akcelerace se zapojí i benzinový motor. Baterie se dobíjí během jízdy, nejedná se o plug-in hybrid, který jde dobít ze zásuvky. A musím říct, že se dobíjí stále a dostatečně, na prázdnou baterii tak nenarazíte. Můžete zvolit i čistě elektrický mód, ten se však deaktivuje okamžitě při požadavku o větší akceleraci, než může sám nabídnout.

A jaká byla spotřeba během testu? 6,9 litru na 100 kilometrů. V této spotřebě je ale zrychlování z 0-100 a celkově ne úplně ekonomická jízda. Pokud jsem se jel projet mimo město, měl jsem spotřebu okolo 6 litrů bez jakéhokoliv omezování. A to je na auto takových rozměrů a s takovým výkonem skvělá spotřeba.

Co říci na závěr? Nepodíval jsem se s Toyotou RAV4 do terénu. Nějak mi nepřišlo, že by na to byla primárně určená. Tohle není auto, na které dáte ochranné rámy a naviják. Věřím, že nějaké schopnosti mimo silnice má, její výšku a podvozek jsem ale využil spíše na rozbitých okreskách, které žehlí úplně perfektně. Proto bych se nebál ani doporučit verzi jen s pohonem předních kol. Je levnější a všechny výhody zůstávají. Pokud však chcete mít jistotu, že i v zimě dorazíte kam potřebujete, sáhněte po pohonu všech kol. Spotřeba bude stále výborná a využitelnost ještě o chlup větší.

Close