Nehoda v zahraničí

Určitě před každou dovolenou přemýšlíte, jak velký průser by to byl, kdyby se stala nehoda za hranicemi. V Čechách to člověk neřeší, když se něco stane, tak zavolá známému / mechanikovi / do servisu a je to vyřešené. V zahraničí je to trochu těžší. No, jak bývá zvykem, vydal jsem se to zjistit.

To si takhle jedu večer v Chorvatsku do apartmánu, já a tři kamarádi. Máme plán, že se vrátíme na apartmán, sbalíme věci a už rovnou pojedeme zpátky, nechceme jet přes den. Takže plán máme, myšlenky už máme plné balení a v tom se to stane. Prudká zatáčka, rozpálený asfalt, nafoukaný písek z plochy okolo. Přetáčivý smyk, dávám kontra, bohužel se přední náprava chytne až moc silně a už jsme čelně ve zdi. A že mají odolné zdi! V první chvíli řeším lidi v autě, dva vzadu vystoupí, spolujezdkyni vedle odpoutávám a ven už se dostává. Sám vylézám oknem, dveře nejdou otevřít. Automatika, která má při vystřelení airbagů vypnout motor nefunguje, vypíná ho kolemjdoucí klíčkem.

A je to. Stojíme tam, koukáme na to a netušíme, co teď. Měli jsme plán, ten se ve vteřině zbortil a teď je tu nová, ne tak veselá, realita.

Všichni jsou v pořádku, kamarádku bolí ruka, přichází místní a volají policii. Já zatím volám mojí pojišťovně, kde mám nějaké lepší asistenční služby. Nahlásím jim co a kde se stalo, oni posílají odtahovku. V tu chvíli pořád vůbec nevím, co bude.

Přijíždí policie, ptá se, jestli jsou všichni OK, kamarádku pořád bolí ruka, volají záchranku, která přijíždí opravdu rychle. Kamarádka odjíždí spolu s kamarádkou do nemocnice, aby tam nejela sama. Nevím kam a v tu chvíli se moje myšlenky točí jen okolo otázky, jaké tu mají asi vězení. V hodně zemích to totiž funguje tak, že když jako cizinec máte nehodu, hned vás odvezou k soudu, tam se to rychle vyřeší, vy dostanete papír, že to bylo řešeno, jinak ani nemůžete přes hranice. Plus případně pokutu, samozřejmě. Takže v mých myšlenkách tohle muselo skončit minimálně vazbou.

Sedím v policejním autě a nevím, čekám. Přijela odtahovka, tak mám radost, že alespoň něco. Ale není to ta moje odtahovka, je to nějaká místní, která automaticky nakládá auto. Volám do pojišťovny, tam mi říkají, že pokud to odtáhne někdo jiný, než jejich odtahovka, tak pojistné neplatí. Hádám se tam tedy s řidičem odtahovky, do toho přijíždí ten správný a tak se s ním hádá on a já můžu v klidu do policejního auta. Člověk z odtahovky (stejně jako policisté) naštěstí umí anglicky, protože přes linku pojišťovny to probíhalo tak, že neměli tlumočníka do chorvatštiny, ale měli poláka, který uměl chorvatsky. Ale ten zase neuměl česky, jen anglicky…

Správná odtahovka nakonec dala té špatné 400 kun za to, že auto zase složili na zem. První problém vyřešen. Já s policisty jedu policejním autem do apartmánu, protože tam máme všichni pasy. Pak dýchám do přístroje, výsleky nulové. Dostávám k podpisu dokument, kde je jen to, že jsem neměl v sobě alkohol a kde se stala nehoda. Vracejí mi doklady se vzkazem, že to přepošlou do Čech a tím to pro ně končí.

Ta rána kamene, co mi spadl ze srdce, musela být slyšet až v Čechách. Celou dobu řeším, jak jdu do vězení a oni mi vrátí doklady, že je to vyřešené. Vše ostatní už mi přišlo jako brnkačka – pán z odtahovky nás odvezl do nemocnice, tam nám z pojišťovny zařídili odvoz na apartmán. Tam jsme se vyspali. S modřinami a sádrou.

Dalších několik hovorů do pojišťovny, kde nejdřív řeší problém, že v rámci asistence máme nárok na letenky zpátky, ale že tento nárok byl vyčerpán tím, že nám zařídili odvoz z nemocnice. Nejsem na ně už moc vlídný a tak uznávají, že to není to samé a zařizují letenky. Ty jsou bohužel až na další den a my nemáme kde bydlet, na dveře apartmánu nám už mlátí noví dovolenkáři.

Zařizujeme si tedy bonusové ubytování, všichni s námi mají soucit, takže to není moc složité. Máme celý dům s několika ložnicemi na několika patrech. Celý pro sebe asi za 40 EUR na noc. Večer si dáváme dobrou večeři a relativně pohodové kafe. Volají z pojišťovny, že máme všichni čtyři letenky ze Splitu, sehnali jsme si odvoz na letiště (pan domácí) a letíme. Jedna letenka stála 11 tisíc a platila to pojišťovna, v tuhle chvíli jsem byl za asistenční služby opravdu rád.

Po pár dnech přivezla již česká odtahovka auto z Chorvatska do Čech do servisu. Tam udělali odhad škody (totální), pojišťovna prodala vrak a dala mi peníze.

O mém pneumotoraxu, který jsem si při nehodě udělal a přišel na to až po několika dnech v Čechách, napíšu zase někdy příště. O tom, jak se pak řešila nehoda tady u nás, také.

Close