Test: Škoda Superb 2.0 TSI 206 kW 4×4 (2015)

Škoda Superb 2.0 TSI, s výkonem 206 kW, převodovkou DSG, pohonem 4×4 a ve výbavě L&K. Tedy to nejlepší. Ale je to i ta nejlepší volba?

Nejsilnější Superb 2.0 TSI není jen nejsilnější Superb, je to i nejsilnější škodovka. A je to vlastně paradox. Představte si, že si pořídíte to nejostřejší, co Škoda nabízí, tedy Octavii RS230. V zářivě červené barvě s velkými koly, která má samosvor a práská do výfuku. Pak zastavíte na semaforu vedle bílého kombíku. A při rozjezdu, ať na to šlapete jak chcete, mu nestačíte… Je to tak. Octavia RS230 má zrychelní z 0 na 100 za 6,7 sekundy a Superb za 5,8. To prostě zamrzí. A v Superbu potěší. Vlastně se pak přistihnete, že milujete stání jako první na semaforech.

Ale klasicky ke vzhledu. Tohle je opravdu obří auto, ale jelikož se o něm už všude všechno napsalo, tak se nebudu nijak rozepisovat. Bílou na autech nemám rád, u Superbu vzhled trochu vylepšovala černá panoramatická střecha (opravdu celá skleněná), ale ani to tu barvu nezachránilo. Uvnitř plno prostoru, výbava Laurin & Klement, takže člověku chybí jen máloco. Vlastně spíš vůbec nic. U této výbavy však trochu zamrzí, že budíky jsou sice odlišné od nižších “sociálních” verzí, ale také o dost hůře čitelné, bílé písmo na stříbrném podkladu prostě není dobrý nápad.

Ve výbavě nechyběl asistent pro automatické parkování – skvělá věc na to, abyste někomu ukázali, jak to skvěle funguje. Ale pak už to nikdy nepoužijete, protože na to nemáte čas. To takové nezávislé topení je praktičtější. Ze tří důvodů – první je asi jasný, auto musí parkovat venku, tak ráno zmáčknete tlačítko, zajdete si do sprchy a už nasedáte do vyhřátého auta. V létě zase do vychlazeného. A jaká je ta třetí výhoda? Pokud si nejste jistí, že jste auto zamknuli, tak to pomocí ovladače nezávislého topení můžete zjistit.

Asistent dálkových světel a jejich automatika mi přijdou super. Nepatřím mezi lidi, kteří odmítají všechny asistenty a razí názor, že i ABS je zbytečné. Ve většině případů dálková světla fungují bezchybně, světelný paprsek se vyhybá ostatním autům, ale dálková světla stále svítí. Občas ale narazít na kamion za horizontem, který automatika úspěšně ignoruje a on vám to (ideálně nějakou světelnou rampou) jasně vysvětlí.

Tato motorizace je vždy ve spojení s DSG převodovkou. Vzhledem k výbavě a přítomnosti všech asistentů vzniká taková menší verze autopilota. Na dálnici si nastavíte vzdálenost adaptativního tempomatu a prostě jedete. Asistent jízdy v pruzích se postará o směr, tempomat o vzdálenost a vy si můžete číst noviny. OK, to zase ne, nemůžete pustit na půl hodiny volant, to vám auto nedovolí, ale už je to jen krůček.

V kolonách už je to úplná pohoda – přijedete do kolony, auta před vámi se rozjedou – vaše auto také, zastaví – vaše také. A tak pořád dokola, jen když už stojíte trochu déle, musíte lehce šlápnout na plyn, nebo pohnout páčkou tempomatu. Mnohem pohodlnější než to namáhavé šlapání na plyn.

Adaptativní tempomat má jeden nedostatek (tedy má jich víc, že reaguje na auta v zatáčce se ale tak nějak obecně ví) – neumí podjíždět. Jedete na magistrále povolených 80 km/h v pravém pruhu, v prostředním někdo “ze zvyku” 50 km/h. Tempomat vám zpomalí na jeho 50 km/h a buď můžete přejet do levého, nebo přidat plyn a přetahovat se tak s tempomatem.

Jak jsem psal v úvodu, motor má síly dost. Stalo se mi, že jsem potkal závodící starší BMW 3. řady a starší Mitsubishi. Předháněli se, kličkovali, jeli co to šlo. A já je prostě předjel. Bez námahy, bez stresu. Prostě přidat plyn a nazdar. To jsem se trošku pousmál, to musím uznat. Byl to takový povznášející pocit člověka nad věcí.

Ono zrychlení z 0 na 100 km/h za 5,8 vteřiny mluví za vše. Ale je to trochu harakiri ho dosáhnout – musíte aktivovat launch control, takže přepnout auto do sportovního režimu, ESP také, sportovní režim převodovky, levou nohou držet brzdu a pravou dát plný plyn. Pak povolit brzdu a letíte. Je to velmi příjemné a překvapivé zrychlení, zapůsobíte tak na nejednoho spolujezdce. Ale v běžném životě prostě jen šlápnete na plyn a nebudete absolvovat tenhle start podobný předletové přípravě stíhačky.

Většinou spotřebu neřeším. Není to to důležité a každý ví, že naftová auta moc nežerou a benzinová ano. Tohle je benzinové, takže… žere hrozně. Opravdu hodně hodně. Pod 10 litrů na 100 km nebylo možné se dostat. Při tempomatu na 150 km/h a úplně klidné jízdě můžete pozorovat, jak klesá palivoměr. A to je depresivní. I když máte plno peněz, nebo benzín neplatíte, tohle vás prostě deprimuje. Už jen kvůli tomu, jak často musíte tankovat. A to máte 70 litrovou nádrž.

Holt, kdo chce opici, musí mít na banány. Ale otázka pak zní – stojí to za to? Zrychlení je skvělé, předjíždění radost. Ale není lepší volbou, zvláště v Superbu, diesel se 140 kW a DSG? Deštník ve dveřích mají oba. A škrabku ve víčku nádrže také, jen tu jednu uvidíte méně často.