Test Mazda MX-5 30th Anniversary Edition 2019: Limitovaná a skvělá (+VIDEO)

Mazda MX-5 je vynikající. To jsem říkal už minule a platí to stále. Když k ní ale přidáte skvělou barvu, zajímavá kola a skvělé brzdy, vznikne snad až dokonalé auto.


Vydávat test kabrioletu v zimě? Proč ne. Alespoň se můžeme vrátit to teplých měsíců a trošku zavzpomínat, jak to bylo fajn. Zvláště, pokud máte auto, které může jezdit bez střechy.

Tentokrát se tu nebudu moc rozepisovat (je paradoxní, že snad vždy, když tohle napíšu, tak se mi pak podaří napsat nějaký hrozně dlouhý článek), protože Mazda MX-5 na Roadblogu již byla. Tenkrát s pevnou skládací střechou – najdete ji zde.

Teď jsem měl k dispozici verzi s plátěnou střechou, díky které se jedná o ten pravý kabriolet – dá se totiž stáhnout úplně. Zatímco u kovové po stažení stále zůstává zadní pevná část, to zde není. Nic vám tedy nebrání v nasávání atmosféry ve všech směrech. Stahování je také rychlejší a možné kdykoliv, i při vyšší rychlosti, protože ji ovládáte manuálně.

Já měl střechu většinu času dole. Jen pokud jsem jel na nějakou delší trasu na dálnici, natáhl jsem ji. Jinak ale byla dole a bylo to super. I když bylo chladněji. Holt jsem nasadil čepici a nastavil výdechy topení na mě. A bylo mi fajn. Pokud by ve výbavě byly i výdechy teplého vzduchu na krk, tak by to už bylo úplně dokonalé.

Co má ale tahle oranžová kráska navíc, oproti klasické MX-5? Třeba právě tu barvu. Ta je speciální pro tuto edici. Dále pak jedinečná kola, která vypadají výborně a mají na sobě označení 30th Anniversary Edition. A brzdy, které jsou úžasné. Pak ještě pár detailů, jako štítek s celkovým počtem vyrobených kusů (3000) a konkrétním pořadovým číslem auta, označení na kobercích a oranžovou barvu všude, kam se člověk podívá.

V takové barvě se jedná o auto, které se líbí všem skupinám lidí – dětem, protože je to malý oranžový kabriolet, ženám vlastně ze stejného důvodu a mužům, protože vědí, že je to limitka.

To, že je auto v limitované edici, ale není žádnou zárukou toho, že bude dobré. Pokud je ale v takové edici auto, které je v základu super, může se jednat o zajímavou investici. Každé auto ztrácí na hodnotě, to je jasné, ale pokud budete mít jeden z 3000 kusů, tak o něco pomaleji. A hlavně budete mít auto, které na silnici nepotkáte a o pozornost budete mít dlouho postaráno.

Teď je mi trochu líto, že jsem vás možná nalákal ke koupi a napíšu vám tuhle informaci – ale už je nekoupíte. V aktuálním ceníku se s ní již nesetkáte. Možná někde nějakou skladovku najdete, případně nějakou bazarovou, ale moc jich nebude. Nepropadejte ale panice!

Pokud oželíte tu barvu (i ze standardní nabídky se dají vybrat krásné barvy), není nic ztraceno. Protože třeba tlumiče Bilstein, které tato edice měla, má i nejvyšší výbava. Stejně jako samosvor a úžasné sedačky Recaro. Takže pokud chcete MX-5 dotaženou k dokonalosti, zvolte nejvyšší výbavu.

V případě, že máte ale trochu napnutý rozpočet, klidně si kupte tu ve verzi „cena od“. Je tedy pravda, že ani ta není úplně levná, meziročně navíc ještě podražila (v základu je ale nyní vybavenější). Pod kapotou je sice jednapětka a výbava je chudší, ducha MX-5 ale dostanete i tak. A ten je k nezaplacení.

Se slabším motorem jsem nejel, takže k němu možná napíšu pár řádků až časem, až budu mít tu možnost. Teď něco napíšu k dvoulitru, který byl pod kapotou. Jedná se modernizovaný motor a je fantastický. Má neuvěřitelnou chuť jít do otáček, příjemný a neobtěžující zvuk, spotřebu do sedmi litrů ať jezdíte snad jakkoliv. Výkon 184 koní může znít jako slabá porce, ale věřte mi, že k úžasné zábavě naprosto stačí.

Samosvor funguje skvěle, spíše jemně pomáhá, než aby se vám vnucoval. V kombinaci s podvozkem, který je sice sportovní, ale ještě dostatečně poddajný, klidně můžete přidat v zatáčce plný plyn a naprosto bezpečně ji projet. Možná vám ujede zadek trochu bokem. Ale to je přece naprosto v pořádku.

MX-5 je naprosto čitelné auto. Nesnaží se vás překvapit. Víte, co od ní očekávat. Jedete na šestku na pohodu? Pojedete pohodlně a se skvělou spotřebou. Zařadíte trojku a pojedete zatáčku pod plynem? Projedete ji naprosto jistě. Před zatáčkou si přibrzdíte, dáte dvojku a pak plný plyn? Tak ji projedete lehce bokem. Ale vše bude tak, jak jste si naplánovali.

O řazení snad ani nemá cenu psát. Mazda umí dělat perfektní převodovky a ta v MX-5 je toho příkladem. Má dokonale krátké a přesné dráhy. Co je však specifické pro tento model, to je umístění řadicí páky. Ta je totiž celkem vysoko (nebo sedadlo nízko?) a vy ji tak máte dokonale po ruce. A blízko volantu. Takže při přeřazení dáte ruku z volantu jen na nutně krátkou chvilku.

Jen málokteré auto je tak řidičské. A navíc úsporné. A kabriolet… Když nad tím tak přemýšlím, tak mě vlastně žádné jiné nenapadá.

Krátce ještě skočím na audio a světla – audiosystém Bose hraje výborně, pokud jede pomaleji se zataženou střechou. Pokud je však střecha dole, využijete super věc, kterou jsou reproduktory v opěrce hlavy. Neznamená to, že by reprodukce byla dokonalá, ale slyšíte ji a nemusí ani nijak křičet do celého okolí auta. To samé platí i o handsfree, protože protistranu slyšíte z těchto reproduktorů a nemusíte se tak s celým širokým okolím dělit o váš telefonát. To je vážně super.

Co je ale ještě lepší, to jsou světla. Ta svítí totiž úžasně silně, až to člověka u tak malého auta překvapí. Ale rozhodně pozitivně! Ta dálková jsou navíc adaptivní, takže se zvládnou vyhýbat ostatním účastníkům provozu. To funguje naprosto spolehlivě, v noci jsem měl automatiku zapnutou a nemusel jsem se o nic starat. Dálková světla se také umí pro Mazdu specifickým způsobem natáčet do zatáček, když se vlastně nenatáčejí, ale rozsvěcují silněji segmenty dle natočení volantu. Není to tedy natáčení, ale funguje to dobře a to je hlavní.

U auta je vždy důležité mít dobrý motor, podvozek, řízení a řazení. A to Mazda MX-5 má. Je to tedy dokonalé auto? No, vlastně ano. Má pár nedostatků, jistě, třeba jen dvě sedačky, skromný kufr a u plátěné střechy vyšší hlučnost při vyšších rychlostech. Ale… to je v pořádku. S tím se počítá. A že už asi neseženete tuhle speciální edici? Je sice škoda, že přijdete o tu barvu, ale svět nekončí, auto je to vynikající i v klasické výbavě. A nezoufejte, za deset let bude další výročí.

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.