Test Mazda6 Wagon Skyactiv-D184 2020: Motor ze staré školy (+VIDEO)

Stříbrné kombi s naftovým motorem pod kapotou. Typická a oblíbená kombinace. Ale jak v této kombinaci funguje Mazda6? Velice dobře!

Hned na začátek je asi dobré říct, že tento test měla být původně Mazda CX-30. Ale situace tomu chtěla, že je to šestka. Když jsem si telefonoval s PR Mazdy, tak jen říkala “Mám tu místo té CX-30 naftovou šestku, ale tu už jste určitě měl”. A já začal pátrat v paměti… a pro nás oba bylo nepochopitelné, že neměl! Takže to musím rychle napravit!

Protože novou Mazdu 6 jsem už měl. V provedení sedan, s vrcholným benzínovým dvouapůllitrem pod kapotou a s nádhernou bílou kůží uvnitř. To auto na mě udělalo takový dojem, že jsem přesně takovou kombinaci dlouho považoval za jedno z nejlepších aut, které si můžete pořídit. A když nad tím tak přemýšlím… považuji pořád. Je to nádherné auto s charismatickým motorem a ten interiér… nádhera. 

Ale tohle je jiná šestka. Interiér je také kožený, barva je však tentokrát černá. Vypadá to elegantně a útulně, pro mě je to ale až možná moc smutné. Co je ale hodně veselé, to je samozřejmě místo v kufru. Ten totiž kombi, v názvosloví Mazdy se nazývá tato karosářská verze Wagon, nabízí ve velikosti 522 litrů a po sklopení zadních opěradel 1648. To jsou slušné hodnoty. Ne nejlepší, ale podle mého názoru naprosto dostatečné. Mazda si nikdy nepotrpěla na extrémně veliké kufry. 

Mít velký kufr je důležité, co ale oceníte určitě také, tak to je prostor nad hlavami zadních cestujících. Zatímco ve sedanu jsem se se svojí výškou 184 centimetrů dotýkal vlasy stropu, v kombi jsem měl ještě nějakých 8 centimetrů. Což je praktické nejen pro sezení dospělých lidí, ale takový prostor navíc se hodí třeba i pro lepší umístění dětské sedačky a následně dítěte do ní. 

I v tomto autě je zase nepraktické umístění ovládání vyhřívání zadních sedaček a USB portů pro sedící vzadu – to je totiž ve středové loketní opěrce, což znamená, že pokud vzadu cestujete tři, telefon si nenabijete a sedačku si nevyhřejete. Jistě, to se dalo čekat, měl to tak sedan, kombi to nebude mít jinak. I tak jsem možná ale ve skrytu duše doufal, že to bude jinak. Není. 

Sedačky jsou ale náramně pohodlné. V zadních zvládnete bez problému cestu dlouhou tisíc kilometrů. Ale v předních… tam třeba i pět tisíc kilometrů. Jedná se o pohodlná křesla, která jsou široká a úžasně pohodlná. Jasně, bočního vedení moc nenabídnou, ale tohle je rodinné kombi s naftovým motorem pod kapotou, takhle je to podle mě naprosto v pořádku. 

Motor samotný má objem 2,2 litru, výkon 184 koní a přišel mi trochu jako ze staré školy. Má totiž celkem hlučný chod (rozhodně poznáte, že je pod kapotou diesel), vysoký a citelný točivý moment (445 Nm) a výbornou spotřebu. Spotřeba navíc zůstává stabilní i při vyšších rychlostech. Můj průměr se zastavil na 6,1 l/100 km při neekonomickém stylu jízdy. Jezdil jsem po městě a vystál jsem pár výživných kolon, na dálnici jsem zase nastavil tempomat na 140 km/h a rozhodně nejel ve větrném tunelu za kamiony. A i tak byla spotřeba velice příznivá. Podle ukazatele okamžité spotřeby se ani při dálniční rychlosti spotřeba moc nezvyšovala, stále byla mezi pěti a šesti litry. Motory s větším objemem holt mají něco do sebe!

Jako trochu nepraktický detail mi přišlo dolévání AdBlue pomocí otvoru v kufru, to bude vyžadovat pevné ruce, případně velký trychtýř. 

Možná jsem vás vyděsil tím hlučným chodem motoru. Není se čeho bát, on je sice hlučnější, ale hlavně při nastartování studeného motoru a ve vyšších otáčkách. Při běžné jízdě o něm téměř nevíte. To už spíš slyšíte hluk od kol. A když už motor vytočíte, nejedná se o nějaký nepříjemný zvuk, jen to není doprovod, jako ze sportovního benzínového osmiválce. 

Veškerou případnou zvukovou nepohodu na palubě ale bravurně vyřeší super audiosystém Bose, který se hodí zvláště na nějaké dlouhé trasy na dálnici. A to je přesně doména tohoto auta. Jistě, zvládá cestování po městě. A zvládá to s přehledem a pohodlně. Nejlépe se však cítí za zapnutým adaptivním tempomatem na dálnici se stovkami kilometrů před sebou. 

U Mazdy je sympatické, že ani u rodinného kombi vám nesebere možnost nějaké zábavnější projížďky na okresce. Ačkoli k tomu auto vlastně neláká, postupem času zjistíte, že jedete rychleji a rychleji. A není to žádný problém. Tomu pomáhá i pro Mazdu typický systém G-Vectoring Contro, který automaticky ubere před zatáčkou trochu točivého momentu. Tím se váha přenese na přední kola a přední kola zatáčejí… Takže auto lépe zatáčí. Zní to možná primitivně, ale funguje to skvěle. 

Při koupi Mazdy 6 možná pro nejednoho kupujícího nastane dilema, zda sedan, či Wagon. A Mazda to vůbec neusnadňuje. Obě karosářské verze totiž stojí vždy stejně. Navíc je jen jedna možnost u kombi, a to ta s pohonem všech kol, ten totiž sedan mít nemůže. 

Takže jakou verzi vyberete? Já bych měl pořád jasno. Naftový motor umí pořádně zabrat, má super spotřebu a kombi praktické centimetry nad hlavou pro sedící vzadu. A i tak bych vzal sedan s benzínovým dvouapůllitrem a světlým interiérem. Proč? Protože to je něco, co vám už moc konkurence nenabídne. A to já mám rád.