Test Mini Cooper S 2018: Koncentrovaná radost! (+VIDEO)

Mini Cooper S předchozí generace byl prvním autem, které jsem měl od BMW půjčené. Byl jsem z něj nadšený. Od té doby jsem ale jel mnoha jinými, tak jaký opravdu je? Je vážně tak dobrý, nebo to bylo jen začátečnické nadšení?

Je. A tím bych to klidně shrnul. Ale neudělám to. Trochu to rozepíšu.

Cooper S nové generace prodělal jen pár kosmetických změn. Což je dobře. Protože proč dělat velké změny na autě, které je ikonické. Stačí jen pár věcí vylepšit, ale nepřehánět to.

Přední LED denního svícení, které svítí v celých kruzích světel, vypadá moc dobře. A ve spojení s blinkry, což jsou ty samé kroužky, jen blikající oranžově, to vypadá ještě lépe. Znak na přední kapotě by měl být také trochu modernizovaný. Ta hlavní změna je ale v zadní části. Konkrétně v zadních světlech. Ta mají nově grafiku anglické vlajky, která je viditelná i když nesvítí, ale když se rozsvítí, je to opravdu jedinečný a nezaměnitelný podpis.

Na mě to působí moc dobře. Na střechu bych si anglickou vlajku nedal, to už mi přijde přehnané, ale takový detail mi vůbec nevadí. Vlajku můžete mít v rámci individualizace i uvnitř nad přihrádkou u spolujezdce. A může i svítit.

Technickým pokrokem prošla přední světla, nově mohou být adaptivní. Což jsem neměl možnost vyzkoušet, i nižší „jen LED“ svítí ale výborně.

Ale co je to hlavní a co dělá Mini Cooper S tím autem, jakým je, je jízda. A ta je prostě perfektní. Dojem z motokáry umocňuje tlustý věnec volantu, který se skvěle drží a ve sportovním režimu má správně tuhý odpor. A když už jsem u toho – přepínání jízdních režimů se přesunulo od kroužku u řadicí páky ke startovacímu tlačítku. Chvíli jsem ho hledal, ale je tam. A je důležité!

Můžete jet na GREEN režim, který není tak otupující, jak si můžete myslet. Ze 192 koní vám jich pořád hodně zbyde a když budete potřebovat předjet, na konci dráhy plynového pedálu je najdete všechny. Prostřední režim, nazvaný MID, dostojí svému názvu. Je to takový univerzál, který budete mít zapnutý po většinu času. Ale SPORT. Ten autu dodá tu dávku dravosti a zábavnosti, která by na ostatní režimy mohla chybět. Automatická převodovka se sama do sportovního režimu nepřepne, k tomu ji musíte pomoct voličem. Ale i bez něj drží příjemně vyšší otáčky.

Celkově automatická převodovka funguje přesně tak, jak bych si představoval. Řadí rychle a plynule, na to jsme už u moderních automatů zvyklí. Ale co je mi moc sympatické, tak ve sportovním režimu drží vyšší otáčky. Není to ten druh, který vám při ustálené rychlosti přeřadí na co nejvyšší stupeň. Ne, tady je řidič stále braný za svéprávného a když má režim S, tak chce vyšší otáčky. A tady mu je převodovka dopřeje, takže je výkon hned k dispozici a nemusí se čekat na podřazení o několik stupňů.

Díky kolům v každém rohu auta je jízda nesmírně zábavná a hravá. Auto se žene do zatáček, občas si práskne do výfuku a vy se musíte smát, protože je to radost. Radost v originálním balení.

I základnější sedadla nabízí super boční vedení, možnost prodloužení sedáku a příjemný materiál. A pro řidiče a spolujezdce dostatek místa. To už úplně neplatí o zadních sedačkách, zde Mini dostává svému názvu. Kufr je ale na druhou stranu celkem příjemně velký, hluboký a využitelný. Prostě auto pro dva, občas i pro 4, a pro náklad na víkend, pokud ho budete chtít uložit jen do kufru.

Ano, Mini možná nepatří mezi nejlevnější. Musíte ho ale brát jako prémiové auto. A ono tak i působí. Materiály, chování… ale i detaily, jako zpracování tlačítek, či skvěle hrající i základní audio. Vše dohromady dává pocit, že jste své peníze vložili do dobrého auta. A pokud by pro vás bylo nějakých 711 000 Kč moc, i klasický Cooper nabídne plno radosti. Možná nezapráská do výfuku, ale bavit se budete i tak.

Close