Test Subaru XV 2.0i-e S e-Boxer 2020: Dvoulitr je zpět!

Subaru XV není na Roadblogu žádná novinka. Je to totiž můj oblíbený model od Subaru. Ne nejoblíbenější, ale i tak je dost vysoko. A proč? Díky své skvělé univerzálnosti!

Máte tu fantastický podvozek, díky kterému se auto i s takovou světlou výškou téměř nenaklání a skvěle filtruje nerovnosti, boxer pod kapotou, který má nízko těžiště, dostatečně veliký kufr, který u hybridu nabídne 340 litrů, plno místa pro posádku, vynikající světla, automatickou převodovku Lineartronic a naprosto dostatečnou výbavu už v základu. 

A pak samozřejmě stálý pohon všech kol. To ve spojení s 22 centimetry výšky zaručí, že se ani v těžším terénu neztratíte. Tedy možná ztratíte, ale rozhodně ho projedete. Vím, že většina majitelů Subaru XV se do terénu nepodívá. Ale je přece super vědět, že tu ta možnost je!

Tohle vše ale platí pro XV jako takové. A nové XV jsem na Roadblogu již měl a to celkem nedávno. V pro mě fakt zajímavé červené barvě. Test najdete zde. Tentokrát půjde ale o něco jiného. O rozdílnou pohonnou jednotku a o můj zážitek, kdy jsem v praxi využil světlou výšku. Tak jdeme na to. 

Dvoulitr opět na scéně

Když přišly XV a Impreza na náš trh, měly pod kapotami dva boxery – jednašestku se 114 koňmi a dvoulitr se 150 koňmi. Doba tomu chtěla, že dvoulitr odešel. Zbyla jednašestka. Která mi ale právě třeba pro XV přišla naprosto dostatečná. Není to žádný trhač asfaltu, ale tohle je XV, to od něj ani nikdo neočekává. Měla příjemnou spotřebu a jak se s ní jezdí si můžete přečíst právě v předchozím článku. 

I tak jsem ale trochu vzpomínal na dvoulitr. Neměl jen vyšší výkon, ale i pádla pod volantem pro řazení virtuálních stupňů. To je věc, která se může hodit, když si před předjetím chcete nastavit vyšší otáčky. No a dvoulitr je zpět! Sice jako hybrid, ale to hlavní zůstává. Takže vyšší výkon, který je zase 150 koní, pádla pod volantem a tentokrát by měla být i lepší spotřeba. Je to opravdu tak?

Méně litrů spotřeby i v kufru

U nového XV s motorem 1,6i-S jsem měl průměr 7,7 litru na sto kilometrů. Nehybridní dvoulitr jezdil okolo devíti. A nový e-Boxer? Můj průměr byl 7,3 litru na sto. Takže je vidět, že částečná elektrifikace nebyla jen na okrasu, aby v Subaru mohli říct, že mají také hybrid. Ale opravdu funguje!

Ono je to poznat i během jízdy. Když jedete v obci okolo padesáti, jedete čistě na elektřinu. Když jsem popojížděl v nějaké koloně, také jsem to zvládl na elektřinu. Jistě, neujedete na ní moc daleko, baterie nejsou největší a elektromotor nejsilnější, ale jak vidíte, tak to stačí. 

I když jsem na začátku psal, že mi trochu chyběla pádla pod volantem, nakonec jsem je za celý týden nepoužil. Nebylo totiž proč, převodovka svižně zvýší otáčky, když je potřeba a vy tak prostě jen přidáte plyn a jedete. Taková bezstarostnost platí i pro řešení toho, kdy na jaký pohon pojedete a kdy a kde budete nabíjet. To totiž neřešíte vůbec, jelikož se jedná o klasický hybrid, tak je vaše jediná starost tankování benzínu. 

Jak to tak bývá, baterie se musely někam vejít. Takže pod podlahou kufru moc místa nenajdete. Zavazadelník je menší o 45 litrů, při sklopených sedadlech o 117 litrů, nabídne jich tedy 1193. Pro posádku ale místo neubylo, takže ať sedíte vpředu či vzadu, místa máte plno. Subaru si dalo záležet na prostoru do stran, aby se cestující cítili pohodlně a to se vážně povedlo! 

Takže dvoulitr se vrátil! Ano, všimnete si, že to není ten původní, ale že tento má písmeno e v názvu. Protože bez něj by nedokázal jezdit čistě na elektřinu a mít spotřebu dokonce nižší, než slabší z boxerů. Elektřina také samozřejmě pomáhá při akceleraci – výkon nenabídne vysoký, ale točivý moment celkem slušný, tedy 66 Nm. 

Všechno něco stojí

Vždy je to však něco za něco. Na druhou stranu, zde nepřiplácíte jen za to, že máte moderní hybrid a nižší spotřebu. Máte i vyšší výkon, který rozhodně poznáte. Neříkám, že ho nutně potřebujete, ale je to znát. XV s e-Boxerem je o 160 až 200 tisíc dražší, než s jednašestkou. V nejvyšší výbavě se cena blíží k milionu, stojí 960 tisíc. Ale tu podle mě nepotřebujete. Nepřináší nic důležitého navíc oproti té střední. Střešní okno, kožené sedačky a navigaci obětujete a hned jste na 870 tisících. Pokud oželíte i další pár věcí, můžete klidně vzít i základní Active za 800 tisíc. Na rozdíl od nehybridní verze totiž už v základu nabídne super natáčecí BiLED světla.

Takže ano, hybrid je dražší. Ale za ty peníze rozhodně něco dostanete. A je super, že je na výběr. Protože plno lidem bude stačit základní motor. A mohou ho mít! Pokud někdo chce větší výkon, nižší spotřebu a je ochotný si za to připlatit, má možnost. 

Proč není plug-in?

Možná vás zajímá, proč u nás není k dispozici i plug-in hybridní verze. Hned z několika důvodů! Plug-in hybrid má ještě výrazně menší zavazadelník, neutáhne tak těžký přívěs a hlavně by byl cenově úplně někde jinde. Podle mě je to tak v pořádku. XV do zásuvky by u nás zatím nemělo velkou poptávku. Zatímco hybridní rozhodně dost lidí ocení.

Nejen světlá výška v praxi

Na závěr jsem si připravil své praktické využití světlé výšky. Ne, nejel jsem nikam do terénu a bahna, abych pořádně prověřil Subaru tam, kde je doma. Jel jsem na úplně normální lesní cestu. Na kterou se sjíždí s klasické asfaltky. Z asfaltky s krásným novým povrchem, což se ukázalo jako kámen úrazu. Povrch byl sice krásný a nový, ale byl přes ten původní, díky čemuž vznikl opravdu velký schod mezi silnicí a lesní cestou. 

To jsem zjistil až ve chvíli, kdy jsem byl jedním kolem dole. Sedět v nějakém moderním crossoveru se světlou výškou okolo 15 centimetrů, měl bych problém. Přední náprava by totiž zůstala na asfaltu a já musel bych řešit dilema, zda jet dopředu, což by znamenalo drhnout podvozkem a už bych se asi nikdy nevrátil zpět, nebo couvat a doufat, že to půjde. To navíc v případě, že bych vůbec měl pohon všech kol, který by pomohl. 

V XV to byla ale naprostá paráda. Bez zaváhání (uznávám, já trochu váhal, protože mě to překvapilo) auto sjelo dolů ještě s rezervou pár centimetrů. Bál jsem se napojení zpátky, schod byl vysoký, ale to také nebyl vůbec žádný problém. Zde jsem ocenil několik věcí najednou. Světlou výšku, permanentní pohon všech kol a lineární dávkování výkonu, abych mohl plynule vyjet. Tomu pomáhá jak elektromotor, tak Lineartronic. 

Uznávám, nebyla to žádná příhoda, o které se bude ještě dlouho všude psát. Byla to vlastně jen taková drobnost, na kterou člověk rychle zapomene. Tedy pokud tam jel s XV. Pokud by se mi to stalo s nižší autem, tak bych na to asi dlouho nezapomněl. Možná bych tam visel ještě teď. 

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.