Úspěšná jízda vlakem mi asi není souzena
Občas se nedá jet autem. Třeba v případě, kdy ho dáváte do servisu. Pokud je ten navíc mimo Prahu, je potřeba se nějak dopravit. Já zvolil vlak a skóre úspěšnosti není zrovna velké.
Celkově by se mělo jednat o čtyři jízdy, protože jsem auto na opravu, která nebyla na počkání, dával dvakrát. Poprvé pro mě však přijela kamarádka a já byl tak o jeden pokus ochuzený. Když se na to podívám zpětně, tak není asi čeho litovat.
Pak bylo ale potřeba dostat se pro auto. V mé části Prahy jezdí vlak na Hlavní nádraží a z něj jede do cílové destinace. To znělo jako plán. První setkání s realitou nastalo, když už ten první přijel asi o 20 minut později. Ale naštěstí ten další jezdí celkem často, tak nevadilo, že plánovaný ujede. Směr byl Vrané nad Vltavou. Ve vlaku vše klaplo, dokonce i elektronicky zakoupená jízdenka platila! Trochu mě ale znejistilo hlášení, že vlak je předčasně ukončený a ze zastávky Praha-Zbraslav je potřeba využít náhradní autobus.
No, pak už je to do Vraného kousek, tak jsem vystoupil spolu se všemi z vlaku a dal se na autobus. Ten byl přistavený, tak jsem nasedl a vyrazil. Ještě jsem slyšel, jak spolucestující pán říká svému synovi, že se teď pojede autobusem do Vraného. To mě uklidnilo. Klid vydržel do té doby, kdy autobus vyjel na druhou stranu. Dobrá, musí se otočit, to se dá pochopit. Pak už jel ale celkově dost jinam, pán ale synovi stále říkal, že se jede přes vesničky… a zněl dost v pohodě. Tak fajn.
Někde u Mníšku pod Brdy jsem pochopil, že to nebude ten správný směr. Nesměle jsem se zeptal pana řidiče a ten řekl, že jede do Dobříše. Tak tam jsem vážně nechtěl. A že vlak normálně jel až do Vraného, jen že mají špatně to hlášení. Super, dobré vědět. Vysadil mě tedy někde mimo civilizaci, že tak za půl hodiny pojede v opačném směru jeho kolega a hodí mě do cíle. Stál jsem tedy nějakých 30 minut uprostřed ničeho, v noci a s peněženkou plnou peněz, protože jsem si jel vyzvednout auto. Ale autobus opravdu jel, nasedl jsem a hurá do cíle. Trochu později, ale přece. Jen jsem tedy musel koupit další lístek.
Pokud vás zajímá, co ten pán se synem… tak ti byli v tom autobuse, který mě pak vyzvedl na správnou stranu.
Podruhé jsem odvezl auto do servisu a zpět jel vlakem. Na této trase opravdu nebylo co zkazit, přišel jsem na nádraží a čekal, co přijede a bude to na sobě mít nápis Praha. Takže to klaplo, až na spolucestující smrdící silně cigaretovým kouřem to byla úspěšná mise.
No a třetí cesta byla zase zpět pro auto. To bylo asi půl roku po předchozí zkušenosti, tentokrát jsem zjistil, že vlak z nádraží, které mám kousek od domu, jede až do Vraného. No paráda! Koupil jsem si lístek on-line na stránkách Českých drah. Ten z nepochopitelného důvodu nezačínal v zastávce, ze které jsem jel (a kterou jsem vyplnil), ale až z nějaké další. To mě tak zneklidnilo, že jsem ho radši zrušil (to naštěstí funguje) a koupil si klasický lístek na MHD. Sice o něco dražší, ale věděl jsem, že bude platit. A hurá na vlak.
Na nádraží mě uvítala nekončící smyčka hlášení o tom, že ten a ten vlak je opožděný tu o 80 minut, tu jen o 60. Ale vždy o hodně. O mém zatím ani slovo, bral jsem to jako dobré znamení. Asi to nebylo dobré znamení, protože prostě nepřijel. Objevil se na tabuli u nástupiště, natěšeně jsem ho vyhlížel… najednou nápis zmizel, naskočil jiný a ten jiný vlak přijel. Nejspíš nějaký s vyšší prioritou, to se dá pochopit. To se opakovalo pak ještě jednou. A pak potřetí. Najednou nápis zhasl a rozsvítil se na druhé straně nástupiště, takže na jiné koleji. A přijel vlak. V opačném směru, než jsem čekal a vlastně neohlášený. Strach mi nedovolil do něj nastoupit. No, dopadlo to tak, že jsem se vydal zpátky domů, tam nasedl do dalšího auta, tím dojel do Vraného, vyzvedl opravené auto, dojel jsem domů a pak mě zase kamarádka někdy v noci hodila do Vraného pro to auto, co jsem tam musel nechat. Tímto ji ještě jednou děkuji!
Asi jsem měl jen smůlu, ale mé cestování vlakem nikdy nedopadlo moc slavně. Jednou nedopadlo vůbec. Minulý týden jsem měl sraz s kamarádem. Jel tam vlakem. S přestupem. Nedojel. Tak prostě asi jen máme smůlu oba.
Zdroj foto: PxHere