Test Renault Clio TCe 90 2018: Až nečekaně zábavné! (+VIDEO)

Titulek možná může znít, že jsem od Clia nic nečekal a tak mě překvapilo. Ale ne, já jsem očekával, že Clio bude dobré, ale nakonec mě bavilo ještě víc, než jsem si původně myslel.

Renault Clio s motorizaci TCe 90 člověka logicky nebaví nějak přehnanou dávkou výkonu. Toho je tak akorát a když pojedete plně obsazeni, už budete přemýšlet, zda je například to předjetí opravdu nutné… Když člověk ale jede sám, situace je jiná.

Důležité je pochopit, že motor potřebuje k tomu nejlepšímu, co ze sebe dostane, dostatek otáček. Pokud mu je dopřejete, zjistíte, že jedete třeba v zatáčkách mnohem rychleji, než všichni ostatní. Protože z motoru dostanete maximum, ale podvozek se ani nezadýchá. Ten je totiž parádně dimenzovaný a pro mě byl největším překvapením. Projíždění okresek a zatáček bylo tak mnohem zábavnější, než jsem původně od městského Clia očekával.

Řazení by sice mohlo mít kratší dráhy, na druhou stranu je řazení alespoň přesné a tak se vám při nějakém tom rychlejším svezení nestane, že místo trojky zařadíte pětku.

Clio se chová trochu jako motokára. Je to krátké auto, má kola v rozích karoserie, celkem nízkou hmotnost a jistý podvozek. To je vždy recept na zábavu za volantem. A také že ano. Pokud se naučíte patřičně využívat motor, budete se bavit. Jen ta spotřeba pak půjde do výšin, které vás možná překvapí. Při rychlejším svezení není problém jet za sedm litrů na sto. Na druhou stranu, pokud zařadíte pětku a budete se kochat krajinou, jde jet se spotřebou jen lehce přes 4 litry.

Já beru Clio tedy spíše z té zábavné stránky, plno lidí ho ale bude logicky brát z té praktické. Tak jdeme na ni! Kufr – pro mě absolutně dostatečně veliký. Jistě, není to kombi a je to prostě malé auto, ale vešlo se do něj vše, co jsem potřeboval. A vždy je možné sklopit zadní sedačky.

Místa na zadní lavici není nejvíce, což se tak nějak dá očekávat. Na kratší přesun po městě dvou dospělých to stačí, ale cestovat na dalekou dovolenou tam asi nikdo s výškou nad 180 cm chtít nebude.

Pro ty, kteří sedí vpředu, je ale Clio celkem královské. Jak prostorem, tak pohodlím. Sedačky sice nemají různé nastavení prodloužení a naklonění sedáku. To ale není vůbec potřeba, protože jsou už z výroby tak, jak bych si je přesně nastavil. Sedák je dobře dlouhý, aby podepřel nohy. Zároveň je krásně nakloněný. Sedačky mají dokonce i boční vedení! Nejsou to sice anatomická sedadla, ale na druhou stranu, tady žádnou velkou porci G při zatáčení očekávat nemůžete.

Překvapilo mě zpracování a materiály. A tím myslím příjemně. Přístrojová deska je měkčená, za jízdy nikde nic nevrže a nerezonuje. Jen madlo dveří mírně zavrzalo, když jsem za něj vzal. Jindy jsem o něm ale nevěděl.

Rozměry jsou do města jako dělané, zaparkujete i tam, kde to ostatní rovnou vzdají. Takže ani nejde očekávat, že uvnitř bude místa pro pět dospělých. Není. Zázraky se holt dělat nedají.

Co však bylo až zázračné, tak to jsou světla. LED PURE VISION svítí prostě úplně parádně. Podle mě se vůbec nevyplatí uvažovat nad jinými světly. Proč? Protože v druhé nejvyšší výbavě, kterou jsem měl já v testu, vyjdou na 15 tisíc. A v nejvyšší jsou rovnou. A kolik stojí Renault Clio s motorem TCe 90 v nejvyšší výbavě? Podle mě naprosto rozumných 316 900 Kč. Vzhledem k tomu, že základní výbava se základní motorizací TCe 75 stojí 256 900 Kč, tak by pro mě byla asi jasná volba právě tato silnější verze v nejvyšší výbavě, kde vlastně nic nechybí.

Mám rád malá auta. Mám rád malá a zábavná auta. A takovým autem Clio rozhodně je. Nabídne jak zábavu na okresce v rámci rozumných rychlostí, tak praktickou velikost do města a zároveň i dostatečnou prostornost. To vše za rozumné peníze. Takže podle mě je Renault Clio rozhodně dobrá volba.

Tomáš Devera

Na Roadblogu jsem autorem veškerých textů, fotek i videí, pokud není uvedeno jinak.